Hlavním místem výskytu pražmana je Středozemní moře. Mezi země, které loví pražmana nejvíce patří Itálie, Řecko, Turecko a Egypt. Pražman je také prozatím velmi úspěšně chován například v Řecku, Turecku, Izraeli a Španělsku.
Goldbrasse, Dorade, Sea bream, Gilthead Seabream, Dorade royale, Dorada, Pargo dorado
Pražman má velmi vysoký hřbet a dorůstá do maximální délky 70 centimetrů. Pražman může vážit až 2,5 kilogramů. Výrazným charakteristickým znakem je široký zlatý pásek mezi očima a zlatá skvrna na tvářích, které mu propůjčují jméno "pražman zlatý". Hřbetní ploutev je pokryta paprsky.
Hlavním místem výskytu pražmana je Středozemní moře. Pražman dává přednost životu v teplejších pobřežních vodách, kde většinou žije v hloubce do 30-ti metrů.
Pražman, známý také jako pražman zlatý (sparus auratus), patří do řádu okounovitých, který se skládá z celkově více než 200 různých druhů.
Pražman se živí převážně měkkýši a korýši. Ani obtížnější kořist nepředstavuje pro pražmana problém díky silným řezákům a stoličkám, které dokáží rozdrtit krunýř. Další charakteristickou vlastností je, že neexistují výhradně samci nebo samice pražmana a proto je pražman klasifikován jako oboupohlavní.
Přestože je pražman k dostání po celý rok, nejlépe chutná v období od července do října. Má velmi málo kostí. Pražman může být připravován vcelku nebo ve formě filetů. Jeho maso je pevné, bílé a velmi chutné. Může se péct, opékat na roštu nebo vařit. Jsou-li plátky silnější, udělejte do nich několik šikmých zářezů, aby se rovnoměrně propeky. Pokud není k dispozici pražman, pak je více než vhodnou náhradou pražma růžová, mořčák nebo parmice karmínová.
Zdroj: www.nordsee.com
Pražman obecný se loví při skalnatém pobřeží na udici na plavanou na malé rybky nebo korýše. Pražman zlatý se loví se na otevřeném moři i v mělkých pobřežních vodách, na plavanou na kousky ryb, či škeble.