Rybářský rozcestník

Pakambala velká

Pakambala velká je jedním z nejznamenitějších zástupců z řádu platýsů, žije ve všech evropských vodách od Islandu po Maroko, včetně Baltského, Středozemního a Černého moře. Hlavní oblastí lovu této ryby je severní Atlantický oceán.

Pakambala velká - na bílém pozadí

Název latinsky

Scophtalmus maximus

Jiný název

Turbot, Rodaballo, Steinbutt, Rombo chiodato

Rozpoznávací znaky

Typickým charakteristickým znakem pakambaly velké je její kotoučovité tělo. Pakambala může dorůst do délky jednoho metru a váhy 20 kilogramů. Avšak na trhu se objevují jedinci o váze od jednoho do čtyřech kilogramů. Spodní strana těla pakambaly je bílá, zploštělá vrchní strana má tmavě šedou nebo hnědou barvu a na kůži se nacházejí malé pahrbky připomínající kameny. Vrchní strana těla umožňuje pakambale veliké velmi dobře splynout s prostředím a pro její nepřátele je tak obtížné ji objevit. V optimálních podmínkách se může pakambala dožít až 22 let.

Výskyt

Žije ve všech evropských vodách od Islandu po Maroko, včetně Baltského, Středozemního a Černého moře. Pakambala vyhledává mírně teplé prostředí s ne příliš velkou hloubkou vody. Jejím domovem jsou písečná, skalnatá nebo smíšená dna v hloubkách mezi 20 až 70 metry.

Obecně

Pakambala velká je jedním z nejznamenitějších zástupců z řádu platýsů. Pakambaly veliké pohlavně dospívají v pátém roce života a třou se v období od dubna do srpna. Jejich larvy, stejně jako larvy ostatních platýsů, jsou z počátku symetrické a plují ve vodě ve vertikální poloze. Teprve v průběhu jejich vývoje se jejich oko přesouvá směrem k zadní části hlavy a na druhou stranu těla. Mladé ryby potom začínají plout na boku. Pakambala velká je jedním z levookých druhů. Její ústa jsou veliká s mnoha malými, ostrými zuby.

Pakambaly velké pocházející z Baltského moře jsou obvykle menší a lehčí než ostatní zástupci rodu platýsů. Stojí za povšimnutí, že ve všech oblastech, které tato ryba obývá, je výrazně více samců než samic pakambaly velké.

Kuchyňské zpracování:

Maso pakambaly velké je bílé, pevné a má výraznou, jemně ořechovou chuť. Hodí se na smažení, pečení a grilování. Také se může pozvolna vařit. Pakambala chutná obzvlášť skvěle, pokud ji připravíme v troubě. Pakambala by se nicméně neměla připravovat příliš dlouho (kromě vaření), protože maso by se pak při podávání mohlo rozpadat. Chuť “baby pakambaly” se obecně liší od typické chuti dospělých jedinců tohoto druhu. Ideální váha je přibližně 3 kilogramy.

Maso pakambaly lze nahradit platýsem velkým nebo červeným, či jazykem obecným.

Zdroj: www.nordsee.com

Způsob lovu

Na položenou s odhozem nejméně 100 metrů a to v podvečer, nejdéle 1 hodinu po setmění, nebo ráno, při rozbřesku. Jako nástrahu používáme proužky masa z makrely nebo sledě, mořské a písečné červy, mušle, mořské šnečky, malé krevety ... skvělé jsou návazce 0,4-0,5 mm, se dvěma háčky a něčím třpytivým, v noci se pak osvědčily fosforeskující korálky. Tam, kde je více rostlin, je dobré dát na konec návazce kousek polystyrenu.

Nejčtenější články

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Chytání na feeder – úplné začátky

Coje je tedy ten feeder? Je to prut, který se používá na chytání metodou položená, tedy se závažím položeným na dně. Pruty na feeder jsou opatřeny tenkými, ohebnými signalizačními špičkami, podle kterých rybář pozná i jemné záběry. Pruty i celá tato metoda pochází z Anglie. U nás feeder tak zdomácněl, že si ho osvojily i starší rybářské ročníky, dříve chytající jen na krmítko a klasický kaprářský prut. Feeder je skvělý pro ty, co chtějí opravdu aktivně strávit čas u vody. Pro ty, co od prutu rádi odcházejí, nebo u chytání rádi podřimují, feeder rozhodně není!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím