Rybářský rozcestník

Nastražení živé ryby na sumce nebo štiku pomocí tří trojháčků – navázání pod kačenu (splávek) – ryba hlavou dolů

Jedna z možností, jak nastražit živou rybu na sumce (štiku) pomocí sestavy tří trojháčků. Tato sestava je vhodná na montáž pod kačenu (splácek). Ryba takto nastražená hlavou dolů se snaží postavit do přirozené polohy a přitom se mrská … ryba v nouzi je pro dravce přímo magnet!

Nastražení ryby hlavou dolů, pro vyprovokování dravce k útoku aktvivním plácavým pohybem ryby.

Živá ryba nastražená pod kačenou je jedna z nejlákavějších nástrah pro dravé ryby. A hlavou dolů, tento pohyb vyláká kdejakého predátora k útoku! Zvolenou velikostí pak určíme, zda půjdeme spíše po sumcovi nebo po štice. Zatím, co na sumce volíme ryby od 15 cm po 40 cm, na štiky preferujeme ryby menší, tak od 8 do 15 cm. Osobně právě tuto montáž s úspěchem používám já na štiky, za hřbet dávám jeden trojháček a pod prsní ploutve druhý trojháček, který však nechám jen tak klimbat pod rybou.

Skvělé je ještě celou montáž ochránit bužírkou o průměru cca 1,5 mm. Ta zajistí, aby kartáče sumce nebo špičaté zuby štiky případně nepřepilovaly některou část navázané sestavy. Není to nutné, ale mnoho rybářů potvrdí, že několikrát se jistit, to se právě při lovu velkých ryb často vyplácí.

A háčky a jejich navázání? Celou sestavu lze navázat jednoduše; první trojháček zavážeme uzlem, jako když navazujeme klasický lopatkový háček a dva trojháčky můžeme navázat například klasickým kraprářským rozebíratelným uzlem. Jde o uzel, kdy šňůru provlečeme okem háčku směrem dolů k rozvětvení háčku, pak uděláme 7 až 8 omotání, zamotáváme pěvně!, těsně vedle sebe, pak se směrem zpět k oku vrátíme pomocí dvou dalších zamotání, důkladně utahujeme a nakonec šňůru dvakrát provlékneme okem háčku. Celou sestavu ukončíme okem se dvěma uzly. Ten druhý je jen jistící, ale vyplatí se!

A jedna důležitá rada na závěr. Zásadně háčky zajišťujte gumičkou proti vyvlíknutí, několikrát jsem přišel o rybu jen díky tomu, že jsem háčky nechal bez zajištění, právě štiky jsou v tomoto ohledu mistři a umí sundat rybu z háčku, aniž by se na háček pověsily.

Příklad montáží, u kterých se může uplatnit takto nastražená ryba:

Sumcová sestava při chytání pomocí trhací šňůry s kačenkou (splávkem)

Sumcová sestava při chytání pomocí trhací šňůry bez kačenky (splávku)

Chytání sumců pomocí tyčové bójky

Sumcová sestava při chytání pomocí trhací bójky

Nejčtenější články

Největší dětské rybářské závody na rybníce Konopiště

Pořádáme již třetí ročník dětských závodů pro širokou veřejnost( není třeba rybářského lístku). Loňská účast byla 108 dětí. Každý malý závodník má v ceně startovného (100 kč) zajištěné jídlo a pití a drobný prezent. Do 50tého místa garantujeme věcné a hodnotné ceny.

Ryby v české kuchyni – 1. díl

Ryby se v Čechách konzumují po staletí. Dříve hlavně sladkovodní, nyní si oblibu získaly i ryby mořské. Asi nejvýznamnější rybou u nás byl odedávna kapr. Kapr se začal konzumovat již ve středověku a to díky rozmachu rybnikářství, kdy rybníky patřily k běžné součásti feudálních panství, ale i klášterů. Do výstavby rybníků se pak zapojily později i města.

Ryba v české kuchyni – 3. díl

Jak bylo uvedeno v minulých dílech, ryby se ve středověku objevovaly na stolech především šlechty, měšťanů a bohatších sedláků, ovšem postupem času si je mohl dopřát i chudý lid. Zakoupit se daly třeba na trzích, kde tehdy fungoval také barterový systém (směnný obchod), takže chudší vrstvy obyvatel mohly zakoupit nebo častěji směnit ryby od říčních rybářů, kteří je na trh dodávali. Rybáři občas ryby směnili za jiné zboží, za maso od řezníků, zeleninu, ale také košíky, či jiné potřeby do domácnosti, ale i pro práci.