Rybářský rozcestník

Lakušník vodní (Batrachium aquatile)

Vodní jednoletka, ale i trvalka kořenující ve dně toků. Dorůstá až 2 metry délky! V Česku náš nejběžnější lakušník.

Název latinsky

Batrachium aquatile

Jiný název

močiarka vodná, pryskyřník vodní

Rozpoznávací znaky

Květe od května do srpna. Má prodloužené lodyhy, terestrické formy trsnaté s lodyhami zkrácenými. Listy střídavé, dvojího typu: plovoucí lupenité listy až 3 cm široké, nebo listy niťovité s úkrojky prostorově uspořádanými. Dorůstá až 2 metry délky!

Výskyt

Roste v téměř celé Evropě (kromě nejsevernějších oblastí), převážně ve stojatých, mělkých až středně hlubokých vodách, často na místech s kolísajícím vodním sloupcem.

Obecně

Tato vodní rostlina vytváří dvojí listy. Pod vodou vytváří tzv. níťovité listy, nad vodou jí pak rostou okrouhlé listy, nápadné hlavně začátkem léta, kdy na hladině vytváří koberce bílých květů. Rost hlavně ve stojatých a pomalu tekoucích vodách na hloubce od 0,5 metru až do 1,5 metru. Je schopen vyklíčit i na dně vypuštěných rybníků, kdy po jejich opětovném napuštění se začne rychle rozrůstat. Je prospěšný, protože obohacuje vodu kyslíkem. Také slouží k úkrytu rybek, ale i jejich plůdku, či bentickým organismům.

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Český tým vybojoval bronz na 28. Mistrovství Evropy v muškaření

Český reprezentační tým zaznamenal úspěch na 28. Mistrovství Evropy v muškaření, které hostilo Polsko. V silné konkurenci evropských týmů se naši rybáři umístili na skvělém třetím místě za domácím Polskem a Francií.