Rybářský rozcestník

Kroupy

Kroupy jsou zrna obilovin bez obalů jako je oves, pšenice, ječmen – nebo pseudoobilovin, jako je pohanka. Výhoda krup je, že je to velmi levná surovina. Asi nejvhodnější pro rybářské účely je velikost krup č. 10!

Kroupy
Kroupy

Kroupy používáme většinou v chladnějších měsících. Měkké kroupy se dají dobře dochucovat i barvit. Jsou skvělé jako nástraha na cejny a cejnky, ovšem stejně tak se hodí jako jedna ze složek do krmných směsí, především těch, které používáme do ledové vody.

Zpracování krup:

Do hrnce nasypeme propláchnuté kroupy, zalijeme je vodou 1:5, tedy například 1 hrnek krup a 5 hrnků vody, máčíme je 3 až 4 hodiny, pak je vaříme na mírném zdroji tepla 1,5 až 2 hodiny doměkka, během vaření je často mícháme, protože se rády připalují! Měkké slijeme a kroupy zalijeme studenou vodou, aby se nám neslepily.

Nejčtenější články

Uzení ryb podle baštýřek

Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

Český tým vybojoval bronz na 28. Mistrovství Evropy v muškaření

Český reprezentační tým zaznamenal úspěch na 28. Mistrovství Evropy v muškaření, které hostilo Polsko. V silné konkurenci evropských týmů se naši rybáři umístili na skvělém třetím místě za domácím Polskem a Francií.