Rybářský rozcestník

Křídlatka japonská (Reynoutria japonica)

U nás nepůvodní bylina rozrůstající se poměrně agresivně podél toků řek. Je to statná, vytrvalá, rostlina dosahující výšky okolo 2 metrů, která vytváří téměř neprostupné porosty. Také se jí říká opletka japonská.

Křídlatkakřídlatkakřídlatka

Název latinsky

Reynoutria japonica

Jiný název

opletka japonská, pohánkovec japonský

Rozpoznávací znaky

Vytrvalá dvoudomá bylina dorůstající do 2 m výšky. Často vytváří neprostupné porosty. Lodyhu má přímou, oblou, dutou, dužnatou. Listy má střídavé, řapíkaté, dlouhé až 3 cm, čepel má vejčitou až 17 cm dlouhou a maximálně 12 cm širokou, na vrcholu špičatou. Květenstvím je lata mnohokvětých lichoklasů vyrůstající z úžlabí listů. Květy má pravidelné, pětičetné, tak do 10 mm v průměru, okvětní lístky jsou zbarveny bíle. Plodem je nažka. Kvete od července do září.

Výskyt

V Česku roste téměř všude, jak v nížinách, tak ve středním, tak i horském pásmu. Ve světě ji pak najdeme v jihovýchodní Asii, v severní a střední Evropě, ale i v Jižní Americe.

Obecně

Jedna z nejúpornějších, rychle se šířících invazních rostlin!

Křídlatka je u nás často pěstována jako dekorativní rostlina v parcích a zahradách, odkud zplaňuje. Upřednostňuje kyselé a vlhké půdy. Často ji najdeme podél toků řek, rozrůstá se velmi rychle, až invazivně na úkor jiných původních rostlin a to zejména podél vodních toků, ale najdeme ji i u komunikací a na rumištích.

Zajímavosti

Její mladé výhonky se na jaře dají konzumovat. Vařené mají chuť mezi rebarborou a šťovíkem.

Nejčtenější články

Bivakování u vody aneb problémy kolem pobytu u vody a to nejen v nočních hodinách

Bohužel stanovat si nemůžeme, kde se nám zachce. I když dnes legislativou není obecně zakázané bivakovat na státních pozemcích, přesto si nemůžeme všude rozložit stan a přenocovat. Buď to místně zakazují obecní nebo městské vyhlášky, nebo i některé zákony na ochranu přírody. Pak také musíme ctít soukromé pozemky, kde jen vlastník pozemku nám může povolit tento užívat, například také k přenocování. A co my rybáři? Máme nějakou výjimku nebo legislativa na nás nemyslí? Obecně má rybář právo se skrýt před deštěm a větrem, ovšem bližší specifikace v zákonech není, myslím tím upřesnění, kde je hranice mezi přístřeškem proti dešti a stanem, který již mnohým vadí…

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná především v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Chleba či rohlík nastražený pomocí gumičky a roztahovače kroužků

Nastražit pomocí gumiček a roztahovače kroužků lze jak peletky, tak po mírné úpravě i bolies koule. Ale co tak zkusit nastražit chlebovou kůrku či jiné pečivo? Jde to!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím