Rybářský rozcestník

Koruška

Zaměňuje se často se šprotem, ale je příbuzná s lososovitými rybami. Je to malá, poloprůsvitná rybka. Obvykle se smaží v celku. Konzumuje se i s kostmi. Maso kurušky je mnohem chutnější než maso šprota. Žije v Baltském moři a kolem britských ostrovů; odlišný typ se loví v zálivu svatého Vavřince.

Koruška - více rybek na bílém podkladě

Jiný název

Řepacha, koruška evropská, koruška mořská

Rozpoznávací znaky

Štíhlá rybka velká 15-25 cm a váze do 50 g. Její tělo je ze stran jen málo zploštělé, průhledné s dlouhou hlavou a špičatým rypcem. V podélné řadě má 60-65 malých, jemných, snadno opadávajících šupin. Postranní čára končí nad prsními ploutvemi. Široká ústa dosahují až k zadnímu okraji očí, dolní čelist delší než horní. Z osobitých znaků je třeba jmenovat právě tuto mohutnou spodní čelist přesahující horní a dávající tlamce postavení horní. Patro opatřeno silnými zuby, radličná kost pokřivená s několika velmi dlouhými, hákovitými zuby.

Výskyt

Obývá jak pobřežní oblasti moří, tak některá jezera. Vyskytuje se od Biskajského zálivu až po jižní Norsko; irské a anglické pobřeží; Severní a Baltské moře; vyskytuje se i ve větších jezerech, např. v Anglii a v oblasti kolem Baltu.

Obecně

Zaměňuje se často se šprotem, ale je příbuzná s lososovitými rybami. Ve třetím roce většina korušek hyne a jenom některé dosahují až 8 let stáří. Živí se drobnou potravou, planktonem, později drobnými rybkami i vlastními potomky. Místy, kde je hromadně ve velkém množství při tahu do řek lovena, má hospodářský význam.

Na trhu se dá koupit v zimě, nejčastěji se smaží.

Nejčtenější články

Jsou rybáři sexy? A co holky u vody, rozptylují nás, ano nebo ne?

V minulém století v jednom odborném článku antropolog Mark Dyble z univerzity College v Londýně uvedl, že lovci jsou něco jako macho, tedy dominující muži, kteří se logicky ženám líbí o trochu víc než chlapi, povaleči, válející se doma u televize na kanapi. Jelikož my rybáři jsme lovci, pak by jsme měli u žen, tedy podle Marka Dybleho, velkou šanci. 🙂 Ale je to opravdu tak?

Mongolsko, ryby a ženy

Ahoj všichni, rybářky i nerybářky, rybáři i nerybáři. Jmenuji se Daniela a ačkoliv sama nerybařím, rybaření mne doprovází skoro celý život. Jen jednou jsem měla šanci se tomuto koníčku vymanit z dosahu. Ta však netrvala dlouho. Znovu jsem vstoupila do stejné řeky a to tak hluboko, že z ní není návratu. I napodruhé jsem si za manžela vzala rybáře… Každá nebo každý z Vás, kdo máte něco podobného doma, mi dáte jistě za pravdu, že život s „mokrým šílencem“ dokáže přichystat mnohá překvapení, která zaskočí i zkušenou ženu jak se říká v čase „dozrávajících malin“, čtyřnásobnou babičku a matku dospívající dcery. O jednom takovém překvapení bude pojednávat následující vyprávění…

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím