Rybářský rozcestník

Karas stříbřitý (Carassius auratus)

Rozšířil se u nás v 60. letech minulého století. Vyskytuje se v tekoucích i stojatých vodách. V rybnících je nežádoucí. Průměrná váha ryb je okolo 0,3 kg. Jsou však zaznamenány rekordní úlovky přes 3,0 kg s délkou přes 50 cm. Je daleko hojnější než náš původní karas obecný, kterého obvykle na lokalitách společného výskytu časem zcela nahradí.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
Karas stříbřitý v ruce
KarasKaraskakras-labe-zahajenakaras-barevny-rijen-2018-2Freshwater

Název latinsky

Carassius auratus

Jiný název

Silver crucian carp, Prussian Carp, Goldfish, Giebel, Silberkarausche, Karas striebristý, Carpe prussiene, Serebrjanyj karas

Rozpoznávací znaky

Karas stříbřitý má vysoké, kratší tělo, podobné kaprovi a karasovi obecném, jen oproti kapru, mu chybí po bocích úst vousky, od karase stříbřitého se liší především vykrojenou hřbetní ploutví a břišní výstelkou, která je u karase stříbřitého černá, u karase obecného je naopak světlá. Také ocasní ploutev má hlubší výřez, než má karas obecný. Boky pokryté šupinami se lesknou stříbřitě a jsou temně lemovány. Ploutve mají světlejší, ocasní a hřbetní jsou tmavší, zbarvené do těmně-šedé.

Výskyt

Má radši rozlehlejší vodní toky, než karas obecný, objevuje se i v korytech řek s mírnějším tokem, ve slepých ramenech řek, v údolních nádržích, rybnících. Je stále více rozšířen právě na úkor karase obecného.

Obecně

Žije v hejnech, žere skoro vše, od listů rostlin, po zooplankton, hmyz, zoobentos … tam kde se objeví, má po letech tendenci vytlačit ostatní druhy kaprovitých ryb, protože ve velkém nasává, vše, co jedí i ostatní kaprovité ryby a tím jim významně ubírá potravu i prostor k životu, protože se také vytírá ve velkém a tak jeho populace rychle roste.

Dorůstá do průměrné délky 40 cm a váhy kolem 1,5 kg, ale běžně se dají chytnout i větší kusy. Dožívá se až 10 let.

Vytírá se klasicky, třením mlíčňáků a jikrnaček, ovšem často jsou jikrnačky karase stříbřitého své rase nevěrné a vytírají se i s jinými druhy kaprovitých ryb!

Již staří Číňané znali karase stříbrného už v dobách mnoho let před naším letopočtem! Využívali je pro jeho schopnost přežívat ve skromných poměrech zahradních jezírek. Dokázali ho šlechtit, vytvořili tak řadu jeho forem. Ovšem dva tisíce let šlechtění dokázalo daleko větší divy. Z karase stříbřitého byly vyšlechtěny známé závojnatky – okrasné rybky úžasných tvarů a barev, které se původnímu divokému „stříbřiťákovi“ už prakticky nepodobají.

Ano, je to tak, zlatí karásci chovaní dnes jako okrasné rybky také v Česku, jsou jen barevnou formou karase stříbřitého! Existují i další modifikace a zabarvení karase stříbřitého, například ostře červení karásci, viz. foto., karásek stříbřitý, červená forma, který byl chycený ve svazové vodě.

Zpracování karase stříbřitého v kuchyni:

Maso karase stříbřitého, stejně jako maso karase obecného je poměrně dobré, v Česku však není příliš populární. Větší kusy můžeme připravovat stejně jako kapra. Vařit, dusit, péci, smažit nebo také grilovat. Menší karasy zpracováváme jako jiné menší bílé ryby. Nejčastěji je smažíme nebo nakládáme do sladkokyselého láku.

Způsob lovu

Karas stříbřitý zabere kdykoliv po celý den, má však raději slunné dny, za deště přestává brát. loví se především na plavanou či lehkou položenou, často ale zabere i při chytání kaprů. Zabere téměř na vše, na rohlík, červy, žížaly, těsto, kolínka .... peletky nebo i na menší boilies.

Nejčtenější články

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Chytání na feeder – úplné začátky

Coje je tedy ten feeder? Je to prut, který se používá na chytání metodou položená, tedy se závažím položeným na dně. Pruty na feeder jsou opatřeny tenkými, ohebnými signalizačními špičkami, podle kterých rybář pozná i jemné záběry. Pruty i celá tato metoda pochází z Anglie. U nás feeder tak zdomácněl, že si ho osvojily i starší rybářské ročníky, dříve chytající jen na krmítko a klasický kaprářský prut. Feeder je skvělý pro ty, co chtějí opravdu aktivně strávit čas u vody. Pro ty, co od prutu rádi odcházejí, nebo u chytání rádi podřimují, feeder rozhodně není!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím