Rybářský rozcestník

Karas stříbřitý (Carassius auratus)

Rozšířil se u nás v 60. letech minulého století. Vyskytuje se v tekoucích i stojatých vodách. V rybnících je nežádoucí. Průměrná váha ryb je okolo 0,3 kg. Jsou však zaznamenány rekordní úlovky přes 3,0 kg s délkou přes 50 cm. Je daleko hojnější než náš původní karas obecný, kterého obvykle na lokalitách společného výskytu časem zcela nahradí.

doba hájení Není stanovena
zákonná míra Nemá
KarasKaraskaras-barevny-rijen-2018-2FreshwaterKarasI

Název latinsky

Carassius auratus

Jiný název

Silver crucian carp, Prussian Carp, Goldfish, Giebel, Silberkarausche, Karas striebristý, Carpe prussiene, Serebrjanyj karas

Rozpoznávací znaky

Karas stříbřitý má vysoké, kratší tělo, podobné kaprovi a karasovi obecném, jen oproti kapru, mu chybí po bocích úst vousky, od karase stříbřitého se liší především vykrojenou hřbetní ploutví a břišní výstelkou, která je u karase stříbřitého černá, u karase obecného je naopak světlá. Také ocasní ploutev má hlubší výřez, než má karas obecný. Boky pokryté šupinami se lesknou stříbřitě a jsou temně lemovány. Ploutve mají světlejší, ocasní a hřbetní jsou tmavší, zbarvené do těmně-šedé.

Výskyt

Má radši rozlehlejší vodní toky, než karas obecný, objevuje se i v korytech řek s mírnějším tokem, ve slepých ramenech řek, v údolních nádržích, rybnících. Je stále více rozšířen právě na úkor karase obecného.

Obecně

Dorůstá do průměrné délky 40 cm a váhy kolem 1,5 kg, ale běžně se dají chytnout i větší kusy. Dožívá se až 10 let.

Žije v hejnech, žere skoro vše, od listů rostlin, po zooplankton, hmyz, zoobentos … tam kde se objeví, má po letech tendenci vytlačit ostatní druhy kaprovitých ryb, protože ve velkém nasává, vše, co jedí i ostatní kaprovité ryby a tím jim významně ubírá potravu i prostor k životu, protože se také vytírá ve velkém a tak jeho populace rychle roste.

Populace karase stříbřitého, která žije u nás, pozůstává většinou jenom ze samic. Ty se dokáží množit díky své genetické anomálii tak, že jejich jikrám stačí k vývoji přítomnost mlíčí jakéhokoli druhu jiných kaprovitých ryb. Jde o tzv. gynogenezi. Samice se vytírají se samci různých druhů kaprovitých ryb, například s kaprem, líny, cejny i cejnky, ploticemi…, přičemž ale nevznikají kříženci, zárodek se v podstatě vyvíjí jen ze samičí buňky. Ovšem je pravda, že poslední roky se i v našich vodách objevili také mlíčňáci karase stříbřitého, příroda je prostě neuvěřitelná.

I když je karas stříbrný invazivní druh ryby, má jednu přednost. Dokáže v revíru potlačit populaci trumenů. Jde o jednu z mála možností, jak se v revíru zbavit sumečka amerického. A jak je možné, že tam, kde žije větší množství karasů stříbrných, mizí sumečkové? Je to tak, že karasi při vytírání dokáží mlíčňáky sumečků odehnat z místa výtěru, naklást tam své jikry a tak zamezit většímu rozmnožení sumečků.

Již staří Číňané znali karase stříbrného už v dobách mnoho let před naším letopočtem! Využívali je pro jeho schopnost přežívat ve skromných poměrech zahradních jezírek. Dokázali ho šlechtit, vytvořili tak řadu jeho forem. Ovšem dva tisíce let šlechtění dokázalo daleko větší divy. Z karase stříbřitého byly vyšlechtěny známé závojnatky – okrasné rybky úžasných tvarů a barev, které se původnímu divokému „stříbřiťákovi“ už prakticky nepodobají.

Ano, je to tak, zlatí karásci chovaní dnes jako okrasné rybky také v Česku, jsou jen barevnou formou karase stříbřitého! Existují i další modifikace a zabarvení karase stříbřitého, například ostře červení karásci, viz. foto., karásek stříbřitý, červená forma, který byl chycený ve svazové vodě.

Zpracování karase stříbřitého v kuchyni:

Maso karase stříbřitého, stejně jako maso karase obecného je poměrně dobré, v Česku však není příliš populární. Obecně ale platí, že karas stříbřitý má méně kostí, než karas obecný a díky tomu, že je na většině revírů nežádoucí, hodí se spíše na kuchyňské zpracování, než karas obecný, který začíná být v Česku poměrně vzácný a měl by se začít spíše chránit. Větší kusy můžeme připravovat stejně jako kapra. Vařit, dusit, péci, smažit nebo také grilovat. Menší karasy zpracováváme jako jiné menší bílé ryby. Nejčastěji je smažíme nebo nakládáme do sladkokyselého láku.

Způsob lovu

Karas stříbřitý zabere kdykoliv po celý den, má však raději slunné dny, za deště přestává brát. loví se především na plavanou či lehkou položenou, často ale zabere i při chytání kaprů. Zabere téměř na vše, na rohlík, červy, žížaly, těsto, kolínka .... peletky nebo i na menší boilies.

Text: Jiří Langer, foto: Jiří Langer, pixabay.com

Nejčtenější články

Lisovaný rohlík s libečkem

Tento fígl používali již staří labští rybáři na začátku minulého století. Jde o to rohlík napařit vodou, do které dáme několik stonků libečku, po vylisování pak nakrájený rohlík s listy čerstvého libečku ještě skladujeme.

Čarování s toustovým chlebem na rybách

Použití toustového chleba na rybách jsem si zamiloval. Jde totiž o atraktivní nástrahu pro téměř všechny býložravé druhy ryb, tedy například karasy, cejny, plotice, tlouště, ale také kapry. Ale jak ho nastražit, aby na háčku, případně i na vlasu pod ním, vydržel co nejdéle? Možností je mnoho, vyzkoušejte některé naše tipy.

Vodní plocha Písková Lhota u Poděbrad (rybářský revír 411 983) očima Rybářského rozcestníku

Nedávno jsem měl možnost strávit několik dní na pískovně u Poděbrad, kam mě pozval předseda SÚS Dušan Hýbner. Uskutečnili se tam totiž rybářské závody, konkrétně klání „O pohár předsedy Středočeského územního svazu“. Po samotných závodech jsem měl pak možnost čtyři dny zůstat v tomto krásném prostředí a také si zachytat. Hned první den jsem zažil setkání nejen s pěkným kaprem, ale především s úžasným jeseterem měřícím více jak 1 metr. A to jsem netušil, že si během mého pobytu, na této vodní ploše, vytáhnu ještě další dva metrové jesetery.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím