Rybářský rozcestník

Kanic (grouper)

K největší skupině mořských ryb, k řádu ostnoploutvých, patří kanicovití. Žijí v severní části Atlanského oceánu a ve Středozemním moři. K jejich zástupcům patří například kanic červený, kanic modroskvrnný …

Kanic v moři
Kanic

Rozpoznávací znaky

Některé druhy jsou si tvarově opravdu podobné, ale liší se zabarvením. Jejich tělo je podlouhlé a oválné s ostnatými ploutvemi. Kanicové mají na okrajích skřele malé zuby, které připomínají ostří pily.

Výskyt

Žijí v severní části Atlanského oceánu a ve Středozemním moři.

Obecně

Kanic patří do čeledi kanicovitých. S 500 druhy a 30 rody se jedná o jednu z největších skupin ryb. Jméno kanic, anglicky “grouper” je podle mnohých odvozeno od názvu této ryby v portugalštině, tedy garoupa. Na Novém Zélandu a v Austrálii se pro některé druhy kanice používá název groper.

Pro kanice je snadné dobře se maskovat na písečném dně, protože jeho tělo je skvrnité a je navíc schopen blednout (ztrácet barvu). V závislosti na druhu mohou kanici dorůstat do délky 1 až 2,5 metrů. Jejich váha se může pohybovat od 5 do 100 kg.

Kanicové jsou protogynní hermafrodité, což znamená, že nejprve dospívají v samice a v průběhu dalšího růstu se transformují v samce.

Příprava v kuchyni:

Kanicové se připravují vařením v páře, smažením, pečením a grilováním. Kanicové se živí kraby a měkkýši, a proto je jejich maso výjimečně kvalitní. Po uvaření je bílé a pevné a má jemnou, lehce nasládlou chuť.

Zdroj: www.nordsee.com

Způsob lovu

Kanicové se loví se do vlečných sítí, na udice i harpunami. Oblíbená je hlubinná přívlač s woblery či jiggy.

Nejčtenější články

Jsou rybáři sexy? A co holky u vody, rozptylují nás, ano nebo ne?

V minulém století v jednom odborném článku antropolog Mark Dyble z univerzity College v Londýně uvedl, že lovci jsou něco jako macho, tedy dominující muži, kteří se logicky ženám líbí o trochu víc než chlapi, povaleči, válející se doma u televize na kanapi. Jelikož my rybáři jsme lovci, pak by jsme měli u žen, tedy podle Marka Dybleho, velkou šanci. 🙂 Ale je to opravdu tak?

Mongolsko, ryby a ženy

Ahoj všichni, rybářky i nerybářky, rybáři i nerybáři. Jmenuji se Daniela a ačkoliv sama nerybařím, rybaření mne doprovází skoro celý život. Jen jednou jsem měla šanci se tomuto koníčku vymanit z dosahu. Ta však netrvala dlouho. Znovu jsem vstoupila do stejné řeky a to tak hluboko, že z ní není návratu. I napodruhé jsem si za manžela vzala rybáře… Každá nebo každý z Vás, kdo máte něco podobného doma, mi dáte jistě za pravdu, že život s „mokrým šílencem“ dokáže přichystat mnohá překvapení, která zaskočí i zkušenou ženu jak se říká v čase „dozrávajících malin“, čtyřnásobnou babičku a matku dospívající dcery. O jednom takovém překvapení bude pojednávat následující vyprávění…

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím