Rybářský rozcestník

Vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus)

Žije v pstruhových potocích. V Čechách nežije, na Moravě ji najdeme v povodí Odry, v Moravici, Olši, Opavici, na Slovensku v povodí Dunaje. Význam má jako bioindikátor čistých vod.

doba hájení Celoročně hájená rybka!
zákonná míra Není stanovena
cottus_poecilopus_he6406-2

Název latinsky

Cottus poecilopus

Jiný název

Carpathian sculpin, Buntflossenkoppe, Ostgroppe, Hlaváč pásoplutvý, Chabot de sibérie

Rozpoznávací znaky

Vranka pruhoploutvá je velmi podobná vrance obecné. Také má dlouhé kulaté tělo s velkou hlavou a ústy s velkými pysky. Oči umístěné v horní části hlavy. Má velmi široká, ozubená ústa s velkými pysky. jako vranka obecná má také dvě hřbetní ploutve, oddělené, první, blíže k hlavě má menší základnu, druhá, ji má delší, podobně dlouhou, jako řitní ploutev umístěnou ve spodní části těla. Ocas je mírně vypouklý. Prsní ploutve jsou pak vějířovité, umístěné ve stejné boční linii jako podstatně menší ploutvičky břišní, z boku to vypadá, že jsou nad sebou. Na rozdíl od jiných rybek, u vranek plynový měchýř chybí, tedy i u vranky pruhoploutvé. Kůži má slizovitou, bez šupin. Hřbet je zbarvený do hněda až zeleno-hněda, jsou na něm drobné skvrnky. Na boku má pak několik větších tmavých, nepravidelných skvrn s níž poslední je umístěna na bázi ocasu. Na bázích prsních ploutví bývají umístěné skvrny, splývajících do tmavých příčných pruhů, což je také hlavní poznávací znak, jak ji rozlišit od vranky obecné.

Výskyt

Žije v horských tocích a říčkách, se dnem kamenitým, často ji najdeme až u prameniště. V Česku se vyskytuje hlavně v horním toku řeky Moravy a na jejich přítocích, hlavně v části blíže pramenům. Také žije v Odře a pramenné části řeky Loučky.

Obecně

I tato vranka je aktivní především na večer a v noci. Opět se pohybuje přískoky a loví pouze v okolí svého denního úkrytu. Živí se stejně, jako vranka obecná, například larvami chroustíků, pošvatek, pakomárů, jepic, také blešivci. nemá větší hospodářský význam, především se uplatňuje jako potrava pstruhů. Ovšem také je důležitým faktorem při zjišťování čistoty toku. je háklivý na znečištěno vodu a tam kde ho najdeme, tam by měla být voda v pořádku.

Dorůstá do délky 15 cm, někdy i více, dožívá se až 8 let.

Vytírá se v březnu a dubnu, jikrnáč plůdek ochraňuje.

Uplatnění vranky pruhoploutvé v kuchyni:

Vzhledem k tomu, že je vranka chráněná zákonem a nesmí se záměrně lovit, je bezpředmětné mluvit o jejím uplatnění v gastronomii.

Způsob lovu

Nesmí se lovit, stejně jako vranko obecná, protože je celoročně chráněná zákonem, náhodně by mohla zabrat na malou živočišnou návnadu nabídnutou těsně nade dnem.

Nejčtenější články

Podoustev nebo ostroretka, jak se rozeznají?

I když v našich vodách žije proti moři jen málo ryb, přesto se především u nedospělých jedinců, i některé naše druhy, často pletou. Nezkušeného rybáře pak může zaskočit i větší chycený kus, který vidí poprvé. Mě se to kdysi stalo právě u podoustve říční. I v atlasech, při srovnání s fotografií mnou chyceného jedince, jsem měl problém určit, zda jde o podoustev nebo ostroretku stěhovavou.

Ze zasedání hospodářského odboru při Radě ČRS

HO odbor zasedal 26. 3. a jako hlavní bod programu měl: Vyhodnocení připomínek ÚS ČRS k návrhu změn prostřednictvím úpravy BPVRP/vyhlášky/zákona. Jak jsme vás dříve informovali, Rada ČRS projednala tento materiál s návrhem změn již na svém zasedání 7. 12. 2017. Poté byl materiál podstoupen jednotlivým ÚS k projednání a připomínkování tak, aby HO mohl tyto připomínky projednat na březnovém zasedání a připravit na dubnové jednání Rady vyhodnocení připomínek od jednotlivých ÚS a popřípadě navrhnout řešení v případě shody u všech ÚS.

MOC PRACUJI = KÁRNÉ ŘÍZENÍ?! Opožděný apríl ze západu Čech

Byl na mě podán návrh ke kárnému řízení – opožděný apríl ze západu Čech!? V minulých dnech jsem byl kárnou komisí seznámen s tím, že na mě byl podán návrh na kárné řízení. Volby do čela ČRS, z.s. (dále jen ČRS) jsou sice až v listopadu, ale je vidět, že některým naháním hrůzu už teď. Zděšení, že by pode mnou museli také něco dělat, je tak velké, že na mě jeden z členů Západočeského územního svazu podal návrh k zahájení kárného řízení. Autor “aprílu” je mimo jiné zároveň zaměstnancem tohoto územního svazu, je ve výboru Západočeského územního svazu a jednatelem MO, za kterou se v podání podepsal 😊

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím