Rybářský rozcestník

Vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus)

Žije v pstruhových potocích. V Čechách nežije, ovšem na Moravě ji najdeme v povodí Odry, v Moravici, Olši, Opavici a také na Slovensku v povodí Dunaje. Význam má jako bioindikátor čistých vod.

doba hájení Celoročně hájená rybka!
zákonná míra Není stanovena
cottus_poecilopus_he6406-2

Název latinsky

Cottus poecilopus

Jiný název

Carpathian sculpin, Buntflossenkoppe, Ostgroppe, Hlaváč pásoplutvý, Chabot de sibérie

Rozpoznávací znaky

Vranka pruhoploutvá je velmi podobná vrance obecné. Také má dlouhé kulaté tělo s velkou hlavou a ústy s velkými pysky. Oči umístěné v horní části hlavy. Má velmi široká, ozubená ústa s velkými pysky. jako vranka obecná má také dvě hřbetní ploutve, oddělené, první, blíže k hlavě má menší základnu, druhá, ji má delší, podobně dlouhou, jako řitní ploutev umístěnou ve spodní části těla. Ocas je mírně vypouklý. Prsní ploutve jsou pak vějířovité, umístěné ve stejné boční linii jako podstatně menší ploutvičky břišní, z boku to vypadá, že jsou nad sebou. Na rozdíl od jiných rybek, u vranek plynový měchýř chybí, tedy i u vranky pruhoploutvé. Kůži má slizovitou, bez šupin. Hřbet je zbarvený do hněda až zeleno-hněda, jsou na něm drobné skvrnky. Na boku má pak několik větších tmavých, nepravidelných skvrn s níž poslední je umístěna na bázi ocasu. Na bázích prsních ploutví bývají umístěné skvrny, splývajících do tmavých příčných pruhů, což je také hlavní poznávací znak, jak ji rozlišit od vranky obecné.

Výskyt

Žije v horských tocích a říčkách, se dnem kamenitým, často ji najdeme až u prameniště. V Česku se vyskytuje hlavně v horním toku řeky Moravy a na jejich přítocích, hlavně v části blíže pramenům. Také žije v Odře a pramenné části řeky Loučky.

Obecně

I tato vranka je aktivní především na večer a v noci. Opět se pohybuje přískoky a loví pouze v okolí svého denního úkrytu. Živí se stejně, jako vranka obecná, například larvami chroustíků, pošvatek, pakomárů, jepic, také blešivci. nemá větší hospodářský význam, především se uplatňuje jako potrava pstruhů. Ovšem také je důležitým faktorem při zjišťování čistoty toku. je háklivý na znečištěno vodu a tam kde ho najdeme, tam by měla být voda v pořádku.

Dorůstá do délky 15 cm, někdy i více, dožívá se až 8 let.

Vytírá se v březnu a dubnu, jikrnáč plůdek ochraňuje.

Uplatnění vranky pruhoploutvé v kuchyni:

Vzhledem k tomu, že je vranka chráněná zákonem a nesmí se záměrně lovit, je bezpředmětné mluvit o jejím uplatnění v gastronomii.

Způsob lovu

Nesmí se lovit, stejně jako vranko obecná, protože je celoročně chráněná zákonem, náhodně by mohla zabrat na malou živočišnou návnadu nabídnutou těsně nade dnem.

Text: George, Rybářský rozcestník.cz, foto: Lubomír Hlásek

Nejčtenější články

Háček v prstě, či jiné části těla, jak ho dostat ven?

Není větší nepříjemnosti u vody při chytání ryb, než když si rybář zarazí háček hluboko do prstu, či dokonce do jiné části těla. Pak je každá rada drahá, co v tu chvíli dělat. Zabalit nádobíčko a vyrazit ihned na pohotovost, nebo se pokusit háček si sám vytáhnout hned u vody? Ano, někdy si můžeme pomoci sami.

Výroba zakrmovacího praku z petláhve

Zakrmovací prak se používá především na dopravení koulí připravených z lepivé zakrmovací směsi na lovné místo. Je to šikovná pomůcka především pro kapráře. Dá se koupit, ovšem jeho cena je, ve většině rybářských obchodů, poměrně vysoká. Přitom se dá vyrobit téměř bez nákladů, jen z toho, co najdete doma.

Jak nastražit tvrdé pelety na háček, které nemají dírku?

Chytání na peletky je především u krátkodobého lovu ryb často úspěšnější, než na kuličky boilies, proto patří mezi oblíbené nástrahy. Ovšem jak je nastražit, když jsou moc tvrdé a nemají dírku, aby se mohly navázat na přívěs pod háček stejně, jako boilie koule?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím