Vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus)
7.12.2020 • Rybářský rozcestník.cz
Žije v pstruhových potocích. V Čechách nežije, ovšem na Moravě ji najdeme v povodí Odry, v Moravici, Olši, Opavici a také na Slovensku v povodí Dunaje. Význam má jako bioindikátor čistých vod.
doba hájení
Celoročně hájená rybka!
zákonná míra
Není stanovena
Název latinsky
Cottus poecilopus
Jiný název
Carpathian sculpin, Buntflossenkoppe, Ostgroppe, Hlaváč pásoplutvý, Chabot de sibérie
Rozpoznávací znaky
Vranka pruhoploutvá je velmi podobná vrance obecné. Také má dlouhé kulaté tělo s velkou hlavou a ústy s velkými pysky. Oči umístěné v horní části hlavy. Má velmi široká, ozubená ústa s velkými pysky. jako vranka obecná má také dvě hřbetní ploutve, oddělené, první, blíže k hlavě má menší základnu, druhá, ji má delší, podobně dlouhou, jako řitní ploutev umístěnou ve spodní části těla. Ocas je mírně vypouklý. Prsní ploutve jsou pak vějířovité, umístěné ve stejné boční linii jako podstatně menší ploutvičky břišní, z boku to vypadá, že jsou nad sebou. Na rozdíl od jiných rybek, u vranek plynový měchýř chybí, tedy i u vranky pruhoploutvé. Kůži má slizovitou, bez šupin. Hřbet je zbarvený do hněda až zeleno-hněda, jsou na něm drobné skvrnky. Na boku má pak několik větších tmavých, nepravidelných skvrn s níž poslední je umístěna na bázi ocasu. Na bázích prsních ploutví bývají umístěné skvrny, splývajících do tmavých příčných pruhů, což je také hlavní poznávací znak, jak ji rozlišit od vranky obecné.
Výskyt
Žije v horských tocích a říčkách, se dnem kamenitým, často ji najdeme až u prameniště. V Česku se vyskytuje hlavně v horním toku řeky Moravy a na jejich přítocích, hlavně v části blíže pramenům. Také žije v Odře a pramenné části řeky Loučky.
Obecně
I tato vranka je aktivní především na večer a v noci. Opět se pohybuje přískoky a loví pouze v okolí svého denního úkrytu. Živí se stejně, jako vranka obecná, například larvami chroustíků, pošvatek, pakomárů, jepic, také blešivci. nemá větší hospodářský význam, především se uplatňuje jako potrava pstruhů. Ovšem také je důležitým faktorem při zjišťování čistoty toku. je háklivý na znečištěno vodu a tam kde ho najdeme, tam by měla být voda v pořádku.
Dorůstá do délky 15 cm, někdy i více, dožívá se až 8 let.
Vytírá se v březnu a dubnu, jikrnáč plůdek ochraňuje.
Uplatnění vranky pruhoploutvé v kuchyni:
Vzhledem k tomu, že je vranka chráněná zákonem a nesmí se záměrně lovit, je bezpředmětné mluvit o jejím uplatnění v gastronomii.
Způsob lovu
Nesmí se lovit, stejně jako vranko obecná, protože je celoročně chráněná zákonem, náhodně by mohla zabrat na malou živočišnou návnadu nabídnutou těsně nade dnem.
Text: George, Rybářský rozcestník.cz, foto: Lubomír Hlásek
