Rybářský rozcestník

Vranka pruhoploutvá (Cottus poecilopus)

Žije v pstruhových potocích. V Čechách nežije, na Moravě ji najdeme v povodí Odry, v Moravici, Olši, Opavici, na Slovensku v povodí Dunaje. Význam má jako bioindikátor čistých vod.

doba hájení Celoročně hájená rybka!
zákonná míra Není stanovena
cottus_poecilopus_he6406-2

Název latinsky

Cottus poecilopus

Jiný název

Carpathian sculpin, Buntflossenkoppe, Ostgroppe, Hlaváč pásoplutvý, Chabot de sibérie

Rozpoznávací znaky

Vranka pruhoploutvá je velmi podobná vrance obecné. Také má dlouhé kulaté tělo s velkou hlavou a ústy s velkými pysky. Oči umístěné v horní části hlavy. Má velmi široká, ozubená ústa s velkými pysky. jako vranka obecná má také dvě hřbetní ploutve, oddělené, první, blíže k hlavě má menší základnu, druhá, ji má delší, podobně dlouhou, jako řitní ploutev umístěnou ve spodní části těla. Ocas je mírně vypouklý. Prsní ploutve jsou pak vějířovité, umístěné ve stejné boční linii jako podstatně menší ploutvičky břišní, z boku to vypadá, že jsou nad sebou. Na rozdíl od jiných rybek, u vranek plynový měchýř chybí, tedy i u vranky pruhoploutvé. Kůži má slizovitou, bez šupin. Hřbet je zbarvený do hněda až zeleno-hněda, jsou na něm drobné skvrnky. Na boku má pak několik větších tmavých, nepravidelných skvrn s níž poslední je umístěna na bázi ocasu. Na bázích prsních ploutví bývají umístěné skvrny, splývajících do tmavých příčných pruhů, což je také hlavní poznávací znak, jak ji rozlišit od vranky obecné.

Výskyt

Žije v horských tocích a říčkách, se dnem kamenitým, často ji najdeme až u prameniště. V Česku se vyskytuje hlavně v horním toku řeky Moravy a na jejich přítocích, hlavně v části blíže pramenům. Také žije v Odře a pramenné části řeky Loučky.

Obecně

I tato vranka je aktivní především na večer a v noci. Opět se pohybuje přískoky a loví pouze v okolí svého denního úkrytu. Živí se stejně, jako vranka obecná, například larvami chroustíků, pošvatek, pakomárů, jepic, také blešivci. nemá větší hospodářský význam, především se uplatňuje jako potrava pstruhů. Ovšem také je důležitým faktorem při zjišťování čistoty toku. je háklivý na znečištěno vodu a tam kde ho najdeme, tam by měla být voda v pořádku.

Dorůstá do délky 15 cm, někdy i více, dožívá se až 8 let.

Vytírá se v březnu a dubnu, jikrnáč plůdek ochraňuje.

Uplatnění vranky pruhoploutvé v kuchyni:

Vzhledem k tomu, že je vranka chráněná zákonem a nesmí se záměrně lovit, je bezpředmětné mluvit o jejím uplatnění v gastronomii.

Způsob lovu

Nesmí se lovit, stejně jako vranko obecná, protože je celoročně chráněná zákonem, náhodně by mohla zabrat na malou živočišnou návnadu nabídnutou těsně nade dnem.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím