Rybářský rozcestník

Hořavka duhová západní – Rhodeus sericeus amarus

Žije v dolních úsecích řek, tůních a starých ramenech, kde se vyskytují mlži. Je bez hospodářského významu. Jikry klade do škeblí, žije v hejnech, potravu přijímá i v zimě. Nyní je na několika místech celoročně chráněná, jinde není její lov omezen.

doba hájení Celoročně hájená rybka v některých lokalitách, jinde chráněna není
zákonná míra Není stanovena
HořavkaHořavka

Název latinsky

Rhodeus sericeus (amarus)

Jiný název

Bitterling, Lopatka dúhová, Gorčák, Bouviére

Rozpoznávací znaky

Drobný rybka kaprovitého tvaru, jen boky má hodně zploštělé. Tělo má pokryté, vzhledem k svojí velikosti, velkými šupinami. malá ústa má umístěna mírně ve spodní části hlavy. Hřbetní ploutev začíná kousek za pomyslnou svislicí břišních ploutví, má delší základnu, která je však podstatně kratší, jak vrchní lem hřbetní ploutve. Podobně je na tom i ploutev řitní. Hřbet má šedozelený, boky zbarvené do stříbrna, břicho pak do žluta. Při tření jsou pak mlíčňáci podstatně pestřeji zbarvení, jako jikrnačky, po bocích se jim objevují načervenalé stíny a to i na ploutvích. Po celý rok se jim pak na bocích těla táhne modrý pruh začínající pod základnou hřbetní ploutve, postupně se rozšiřuje směrem k ocasu. Boční a párové ploutve jsou žlutavé, ostatní ploutve jsou podobné, ale s pigmentací v podobě přerušovaného tmavého pruhu.

Výskyt

Hořavka duhová západní žije ve stojatých a pomalu tekoucích vodách, v mrtvých ramenech a zátokách v povodí Labe a Moravy. Jinak ji najdeme v celé Evropě, kromě Skandinávie a Finska.

Obecně

Drobná kaprovitá rybka žijící v hejnech. Je nestěhovavá, tedy žije celý život na jednom místě. Živí se rostlinným detritem, rozsivkami a řasami. Své jikry klade do živých vodních organismů, sladkovodních mlžů, velevrubů a škeblí. Je aktivní i v zimě.

Dorůstá do délky 75 mm a váhy do 7 g. Běžně se dožívá 2-3 let.

Tam kde není chráněná, se používá jako nástražní rybka na candáty a štiky.

Příprava hořavky duhové v kuchyni:

Slovo „amarus“ znamená „hořký“. Souvisí to s chutí masa jak hořavky duhové, tak západní hořavky, které je opravdu hořké a jak píše klasik naší ichtyologické literatury Frič: „Chudí lidé, kteří vzdor hořkosti, jíž se tato rybka vyznamenává, ji přeci ve větším množství požili, dostali silné dávení.“ Myslím si, že je to výstižné a proto nemá smysl se dále zabývat jejím zpracováním v kuchyni a to i proto, že je na několika místech jejího výskytu chráněná!

Způsob lovu

Vzácně ji můžeme chytnou při jemné plavané, nebo při lovu do čeřínku.

Nejčtenější články

NONSTOP – lov ryb po půlnoci. Proč s ním všichni dělají takovou vědu?

Dříve jsem byl velkým propagátorem lovu ryb pře půlnoc, nyní již mám pochyby, jak moc jde o výhodu moci chytat ryby celou noc. Po několika letech, co na revírech v NONSTOP režimu chytám, jsem totiž zjistil, že těch ryb, chycených v noci, zase až tak moc není.

Cíleně pro rybí maso chodí k vodě jen něco málo přes 4 % registrovaných rybářů

Z naší ankety s otázkou: „Proč vlastně rybařím?“, jasně vyplývá, že k vodě pro rybí maso chodí jen malé procento rybářů. Většina nás rybářů má totiž jiný důvod, proč vlastně k vodě na ryby chodí. Možná budete překvapeni, jak více jak 8 000 rybářů, v naší anketě, tedy hlasovalo.

Žebrové krmítko naplněné pečivem

V žebrovém krmítku skvěle drží jak větší kusy rohlíku, tak i kousky chleba. Lze pečivem naplnit a plně nahradit klasickou zakrmovací směs. I když jde o nouzové řešení, pokud nám například dojde zakrmovací směs, občas se vyplatí pečivo nasadit i místo krmné směsi jako hlavní zakrmovací složku krmení.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím