Rybářský rozcestník

Hořavka duhová západní – Rhodeus sericeus amarus

Žije v dolních úsecích řek, tůních a starých ramenech, kde se vyskytují mlži. Je bez hospodářského významu. Jikry klade do škeblí, žije v hejnech, potravu přijímá i v zimě. Nyní je na několika místech celoročně chráněná, jinde není její lov omezen.

doba hájení Celoročně hájená rybka v některých lokalitách, jinde chráněna není
zákonná míra Není stanovena
Hořavka duhová v akváriu
HořavkaHořavka

Název latinsky

Rhodeus sericeus (amarus)

Jiný název

Bitterling, Lopatka dúhová, Gorčák, Bouviére

Rozpoznávací znaky

Drobný rybka kaprovitého tvaru, jen boky má hodně zploštělé. Tělo má pokryté, vzhledem k svojí velikosti, velkými šupinami. malá ústa má umístěna mírně ve spodní části hlavy. Hřbetní ploutev začíná kousek za pomyslnou svislicí břišních ploutví, má delší základnu, která je však podstatně kratší, jak vrchní lem hřbetní ploutve. Podobně je na tom i ploutev řitní. Hřbet má šedozelený, boky zbarvené do stříbrna, břicho pak do žluta. Při tření jsou pak mlíčňáci podstatně pestřeji zbarvení, jako jikrnačky, po bocích se jim objevují načervenalé stíny a to i na ploutvích. Po celý rok se jim pak na bocích těla táhne modrý pruh začínající pod základnou hřbetní ploutve, postupně se rozšiřuje směrem k ocasu. Boční a párové ploutve jsou žlutavé, ostatní ploutve jsou podobné, ale s pigmentací v podobě přerušovaného tmavého pruhu.

Výskyt

Hořavka duhová západní žije ve stojatých a pomalu tekoucích vodách, v mrtvých ramenech a zátokách v povodí Labe a Moravy. Jinak ji najdeme v celé Evropě, kromě Skandinávie a Finska.

Obecně

Drobná kaprovitá rybka žijící v hejnech. Je nestěhovavá, tedy žije celý život na jednom místě. Živí se rostlinným detritem, rozsivkami a řasami. Své jikry klade do živých vodních organismů, sladkovodních mlžů, velevrubů a škeblí. Jě aktivní i v zimě.

Dorůstá do délky 75 mm a váhy do 7 g. Běžně se dožívá 2-3 let.

Tam kde není chráněná, se používá jako nástražní rybka na candáty a štiky.

Příprava hořavky duhové v kuchyni:

Slovo „amarus“ znamená „hořký“. Souvisí to s chutí masa jak hořavky duhové, tak západní hořavky, které je opravdu hořké a jak píše klasik naší ichtyologické literatury Frič: „Chudí lidé, kteří vzdor hořkosti, jíž se tato rybka vyznamenává, ji přeci ve větším množství požili, dostali silné dávení.“ Myslím si, že je to výstižné a proto nemá smysl se dále zabývat jejím zpracováním v kuchyni a to i proto, že je na několika místech jejího výskytu chráněná!

Způsob lovu

Vzácně ji můžeme chytnou při jemné plavané, nebo při lovu do čeřínku.

Nejčtenější články

Rybářské bajky, mýty, pověry a přísloví

No, co rybář, to nějaká pověra. Někdo jim věří, jiný ne. Ale občas si říkám, že na každém šprochu je pravdy trochu! 🙂 A tak jsem je začal sbírat.

Chov a skladování žížal

Dnes se dají koupit žížalky, či i jiné živé rybí nástrahy, ve specializovaných obchodech, ale leze to dost do peněz. Pak máme další možnosti, jak my rybáři přijít k žížalám. Buď si je pracně nakopeme venku na zahradě, což může být dost zdlouhavé a za sucha či mrazu marný boj, nebo můžeme žížalám vytvořit ideální podmínky a vypěstovat si je doma ve sklepě, nebo na zahradě.

Výroba závaží z kamene

Někdo se snaží celou montáž co nejvíce zneviditelnit ve vodě. Jiný zase používá klipsy na odhození zátěže při záseku, kdy je opravdu vhodné a také lacinější nechat ve vodě kus kamene, než zátěž olověnou. O šetrnosti k přírodě nemluvě! Ostatní chtějí třeba jen ušetřit. Vyrobte si tedy, za dlouhých zimních večerů, šetrné závaží z kousku drátu a kamene, v létě se jistě, tyto náhražky olova, budou hodit.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím