Blešivci se vyskytují ve velkém množství v čistých a chladných potocích pod kameny a kusy potopeného dřeva. Patří do řádu různonožců (Amphipoda), kteří mají ze stran zploštělé tělo. Patří do jídelníčku hlavně lososovitých ryb.
Gammarus
Tělo mají blešivci stlačené, přední tykadla s postranní větévkou, které vybíhají v dlouhý bičík. Zadní tykadla mají skoro stejně dlouhá. Vlastní svrchní a druhý pár kusadel. První čtyři páry noh mají silně naduřelé kyčelní články, jejich zadní nohy jsou pak dvojvětevné.
Jsou rozšířeni po celém světě. Žijí jak ve vodách sladkých, tak i slaných, povrchových i v těch jeskynních a studničních.
Jedním ze zástupců blešivců je například blešivec potoční (Crustacea Amphipoda). Živí se mrtvými těly živočichů, drobnými organismy, rostlinnými zbytky, listím. Žije v tekoucích, spíše chladných, vodách, převážně pod kameny, proto má také zploštělé tělo. Zimu přečkává zahrabán v písku nebo bahně.
V Česku žijí ještě další dva blešivci. Blešivec hřebenatý (Gammarus roeselii), který žije v teplejších i poněkud znečištěnějších vodách a blešivec obecný (Gammarus pulex), ten je znám především ze západní části naší republiky.