Rybářský rozcestník

Blešivci (Gammarus)

Blešivci se vyskytují ve velkém množství v čistých a chladných potocích pod kameny a kusy potopeného dřeva. Patří do řádu různonožců (Amphipoda), kteří mají ze stran zploštělé tělo. Patří do jídelníčku hlavně lososovitých ryb.

Blešivci (Gammarus)

Název latinsky

Gammarus

Rozpoznávací znaky

Tělo mají blešivci stlačené, přední tykadla s postranní větévkou, které vybíhají v dlouhý bičík. Zadní tykadla mají skoro stejně dlouhá. Vlastní svrchní a druhý pár kusadel. První čtyři páry noh mají silně naduřelé kyčelní články, jejich zadní nohy jsou pak dvojvětevné.

Výskyt

Jsou rozšířeni po celém světě. Žijí jak ve vodách sladkých, tak i slaných, povrchových i v těch jeskynních a studničních.

Obecně

Jedním ze zástupců blešivců je například blešivec potoční (Crustacea Amphipoda). Živí se mrtvými těly živočichů, drobnými organismy, rostlinnými zbytky, listím. Žije v tekoucích, spíše chladných, vodách, převážně pod kameny, proto má také zploštělé tělo. Zimu přečkává zahrabán v písku nebo bahně.

V Česku žijí ještě další dva blešivci. Blešivec hřebenatý (Gammarus roeselii), který žije v teplejších i poněkud znečištěnějších vodách a blešivec obecný (Gammarus pulex), ten je znám především ze západní části naší republiky.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím