Rybářská těsta – několik osvědčených receptů

Komerční nástrahy, na které chytí rybář nejvíce ryb, nebo nějaký ten trofejní kousek, horlivě propagují výrobci a testeři v médiích. Jde spíše o reklamní tah výrobců :-), aby jeho zaručeně nejlepší boilies šlo dobře na odbyt. Ale je pravda, že některé nástrahy fungují lépe, než ty druhé, ovšem pokud vůbec ryby mají náladu žrát. Pojďme si představit pár historických návodů na skvělá těsta využívaná v minulosti jako nástraha na ryby.

Kovaný rybář kdysi jednou týdně obsadil kuchyni a zkoušel vyrobit to pravé, zaručeně nejlepší těsto. Používal při tom různé druhy mouky a šrotu, strouhanku, sušené mléko, dětský Sunar (výživa pro kojence obdoba sušeného mléka), krupici, hrachovou kaši, bramborovou kaši, vanilkový cukr, pudinkový prášek, med, různé vonné přísady, cukrářské barvivo a další suroviny. Stal se z něho takový chemik amatér. Ale i dnes je mezi námi spousty nadšenců, co místo, aby nakoupili drahé nástrahy, raději si je doma vyrobí sami. A to platí také pro přípravu těst. Hotová těsta vydrží i několik dní, když je skladujeme v chladu v lednici.

K jednoduchým, rychlým a oblíbeným těstům patří těsto z veky – Veku nakrájíme na plátky, ořízneme okraje, střídku navlhčíme mlékem a zasypeme vanilkovým pudinkovým práškem, těsto promícháme, chutná karasům, ploticím i velkým kaprům, s oblibou používám při lovu nástražních rybek na malých vesnických rybnících, kde se karasi jen hemží. Zajímavé je, že takto vyrobené těsto z rohlíků nebo housek nemá takovou účinnost asi proto, že veka je sama o sobě nadýchaná.

Strouhankové těsto – je složitější na výrobu, ale účinné. Do hrnce nalijeme asi 1/2 l vody, přidáme žluté potravinářské barvivo, lžíci nasekaného libečku a přivedeme do varu, do vroucí vody vsypeme strouhanku a kukuřičný šrot a přidáme 2 lžíce sušeného mléka. Poměr strouhanky a šrotu je 3:1. Za stálého míchání vaříme 1 minutu, je-li těsto řídké, přidáme strouhanku. Odstavíme a necháme vychladnout, správně uvařené těsto je vláčné a má výraznou vůni. Osvědčené na veškerou bílou rybu jak na řece tak, rybnících i tůních.

Těsto z pařených housek – Jednoduché rychlé těsto na cejny a jiné bílé ryby. Housky nakrájíme na kostičky, dáme do hrnce, pokropíme vodou, přisypeme vanilkový cukr, přiklopíme poličkou a dáme do rozpálené trouby zapařit. Vznikne měkká mazlavá hmota, kterou zahustíme strouhankou a dobře propracujeme.

Nejrychlejší těsto, na které jsme chytali už jako děti na vesnickém rybníčku plotičky, karásky, oukleje (bělice) je krupicové těsto. Do vroucí vody sypeme krupici, jakmile se hmota začne stahovat a oddělovat od stěn hrnce vyklopíme do dlaně a začneme přehazovat, celá příprava trvá asi 3 minuty.

Podobné a rychlé je těsto ze šrotu – do vroucího mléka vsypeme v poměru 1:1 kukuřičný šrot a dětskou krupičku, je-li těsto řídké, zahustíme strouhankou.

Oblíbené bylo těsto z krupičné kaše do sladké uvařené krupičné kaše se nasypala strouhanka, a dobře se vše prohnětlo.

Obdobně se vyrábělo těsto z hrachové kaše do hrachové kaše se vmíchal tvrdý nastrouhaný chléb a nechalo asi půl hodiny odležet. Těsto se pořádně potom prohnětlo, případně ještě dohustilo strouhaným tvrdým chlebem. Z těsta se vytvarovaly malé kuličky, které se nechaly na povrchu oschnout a napichovaly na háček, měli rádi kapři, kde jsme několik dní před lovem vnadili dobře uvařeným hrachem.

Vařené brambory jsou taky prastará nástraha a součást rybářských těst, obdob je mnoho jedno z vyzkoušených – bramborové těsto: oloupané brambory zalijeme vodou, aby byly ponořeny, a uvaříme do polo měkka. Za stálého vaření vsypeme hladkou mouku, dovaříme až jsou brambory měkké. Slijeme vodu a šťouchadlem na brambory , brambory rozmačkáme a vařečkou vše důkladně promícháme, je-li těsto řídké zahustíme strouhankou. Horké těsto prohněteme dobře v ruce a necháme vychladnout. Kapři kde se vnadilo brambory brali na něj slušně.

Výborný je i bramborový knedlík – strouhané vařené brambory promícháme s hrubou moukou, vytvarujeme šišku a vaříme asi 20 minut. Vychladlý knedlík nakrájíme na plátky, z kterého krájíme kostičky a napichujeme na háček. Bramborový knedlík mě vlastně inspiroval k sepsání tohoto článku, včera jsem byl ráno u řeky prohnat třpytku. Na jednom místě seděl starý známý rybář od dětských let, starší pán přes 60 let. Pozdravím, a ptám, Ondro tak co to dělá, kamaráde ráno v 6,20 hod kapr 98 cm přes 18 kilo a ukazoval mi ho vyfoceného v mobilu na břehu v podběráku. Pěkně jsem si zatahal a letos největší macek, to byla pořádná trofejní ryba. Na co přišel a Ondra povídá na bramborový knedlík, zůstali nám ve sklepě ještě nějaké staré loňské ta měkké jsem uvařil a chodil to sem tři dny prohazovat. Vybral jsem ještě pár starých pěkných a manželka udělala bramborové knedlíky s uzeným a špenátem, z nových brambor není bramborový knedlík dobrý 🙂 No a 2 kolečka jsem si vzal na rybařinu a přišel jak za starých časů na jednom klacku nastražená kukuřice na druhém knedlík. Ještě dodal ještě, že jsem ho chytil já byl vrácen vodě, chytit ho Vágner nebo jeho poskoci skončí v soukromém revíru na Katlově a za měsíc má tak rozpíchanou chudák pusu, že by nešel ani vyfotit, tenhle ještě nebyl člověče píchnutý …

Malá rada na závěr

Důležitou zásadou při výrobě těst je, že řídké těsto nikdy nesmíme zahušťovat moukou nebo krupicí, ale vždy jen strouhankou nebo strouhaným tvrdým chlebem.

Text Dědek Wassermann, foto Dědek Wassermann a fotobanka Pixabay