Kanic (grouper)

Rozpoznávací znaky

Některé druhy jsou si tvarově opravdu podobné, ale liší se zabarvením. Jejich tělo je podlouhlé a oválné s ostnatými ploutvemi. Kanicové mají na okrajích skřele malé zuby, které připomínají ostří pily.

Výskyt

Žijí v severní části Atlanského oceánu a ve Středozemním moři.

Obecně

Kanic patří do čeledi kanicovitých. S 500 druhy a 30 rody se jedná o jednu z největších skupin ryb. Jméno kanic, anglicky “grouper” je podle mnohých odvozeno od názvu této ryby v portugalštině, tedy garoupa. Na Novém Zélandu a v Austrálii se pro některé druhy kanice používá název groper.

Pro kanice je snadné dobře se maskovat na písečném dně, protože jeho tělo je skvrnité a je navíc schopen blednout (ztrácet barvu). V závislosti na druhu mohou kanici dorůstat do délky 1 až 2,5 metrů. Jejich váha se může pohybovat od 5 do 100 kg.

Kanicové jsou protogynní hermafrodité, což znamená, že nejprve dospívají v samice a v průběhu dalšího růstu se transformují v samce.

Příprava v kuchyni:

Kanicové se připravují vařením v páře, smažením, pečením a grilováním. Kanicové se živí kraby a měkkýši, a proto je jejich maso výjimečně kvalitní. Po uvaření je bílé a pevné a má jemnou, lehce nasládlou chuť.

Zdroj: www.nordsee.com

Způsob lovu

Kanicové se loví se do vlečných sítí, na udice i harpunami. Oblíbená je hlubinná přívlač s woblery či jiggy.