Máta vodní – Mentha aquatica

Rozpoznávací znaky

Vytrvalá bylina s dlouhým plazivým oddenkem z kterého vyrůstají výběžky, lodyha buď vzpřímená nebo poléhavá, bohatě větvená, porostlá krátkými chloupky, vysoká až 50 cm, lodyha dlouhá až 130 cm. Listy řapíkaté, vejčité na okraji pilovité, řídce porostlé kratičkými chloupky. Květenství lichopřeslen je složeno z úzce trubkovitých kalichů světle fialové barvy, plodem jsou čtyřdílné tvrdky veliké až 1 mm. Doba květu červen - srpen

Výskyt

Břehy stojatých i tekoucích vod, slatiny, podmáčené louky, břehy odvodňovacích příkopů, vlhké křoviny, mokré půdy.

Obecně

Máta vodní se v posledních letech stala módní rostlinou rostoucí kolem zahradních jezírek, či rybníčků. Rychle se množí a šíří, brzy vytlačí jiné rostliny, pak působí jako úporný plevel a těžko se ji zbavuje.

Jde o velmi proměnlivý druh rostliny, co se týče výšky, rozvětvení lodyhy, tvar a velikost listů i obsahu silice. V silici máty vodní je více mentolu než v mátě peprné, ale páchne po bahně, proto se moc nevyužívá.

V lidovém léčitelství se jako odvar doporučovala na produkci žluče, zažívání, zmírnění křečí a stavění průjmu.

Text i foto: Dalibor Marounek, zdroj: kvetenacr.cz, cs.wikipedia.org, botanika.wendys.cz