Šokový návazec ano nebo ne? Kdy ho vlastně použít?
26.2.2019 • Rybářský rozcestník.cz
Šokovka, nebo také šokový nástavec, odhazovka … více pojmenování, ale jde vlastně o jedno a totéž! Při lovu kaprů ale i dalších kaprovitých ryb na položenou, někteří rybáři vkládají mezi kmenovou šňůru a koncový návazec další část montáže, právě šokový návazec. Proč to, když tak vlastně na celé montáž vznikají další spoje, tedy potencionální slabá místa? Důvody jsou tři!
Důvody, proč při položené používat šokový návazec:
- aby při dalekých náhozech kmenový vlasec při náhozu nepraskl, nebo se zbytečně nepřepínal
- šokovka je více odolná proti předření a pozdějšímu přetržení kmenového vlasce, například při chytání ve vázkách nebo jiném složitém terénu
- šoková šňůra je šetrnější k rybímu tělu při případném kontaktu ryby se šňůrou, nebo, když rybář používá při lovu kaprovitých ryb neprůtažné pletenky, šokovka částečně brání vyříznutí háčku z rybí tlamky.
Šokový návazec se váže na montáže většího průměru a nosnosti, než je kmenový vlasec. Nejčastěji se na šokový návazec používají silnějším silony v průměru 0,40-0,60 mm. Vyrábí se dokonce přímo speciální šokové vlasce.
Někdo používá na šokovku i speciální pletenky. Ty jsou skvělé pro daleké náhozy, kdy díky využití pletenky, která je neprůtažná, můžeme naplno využít samotnou akci prutu.
Právě kvůli dobrému nahazování by měl mít šokový návazec délku dvou až tří prutů. Pokud se chytá na hlubší vodě, je dobré, aby délka šokovky přesahovala alespoň o 1 m hloubku v lovném místě pro případ uváznutí.
Příklad uvázání šokového návazce:
