Rybářský rozcestník

Plotice nebo perlín? Kdo se v tom má vyznat!

Nepochybuji, že pro některé rybáře rozeznat plotici od perlína, to je úplná hračka. U dospělých jedinců s tím má problém jen méně zkušený rybář. Ale co když chytnete menší, nedospělé kusy? Stále na 100 % poznáte, o jaký druh ryby jde?

Začátek hřbetní a břišních ploutví leží nad sebou, v jedné svislé rovině, což je zásadní rozpoznávací znak oproti perlínovi, který má hřbetní ploutev posunutou dozadu, za pomyslnou svislou čáru konce břišních ploutví. Je to tak i u malých, nedospělých jedinců. Dalším důležitým znakem je postavení úst. Plotice má střední postavení úst, perlín horníOko má plotice cihlově červené, což je další zásadní rozpoznávací znak od perlína. Jinak břišní a prsní ploutve má plotice jen načervenalé, ostatní ploutve jsou zeleno-šedé.

Hřbet perlína je tmavší, zbarvený do modro-zelena, někdy do hnědo-šeda. Boky perlína jsou zbarvené do stříbrna. Hřbetní ploutev a prsní ploutve jsou šedé, ostatní jsou zbarvené do ostré červené barvy, někdy se mírně zabarvují do červena i prsní ploutve).

Plotice obecná

Perlín ostrobřichý

Suma sumárum:

  • zkontrolujeme zbarvení ploutví a oka
  • podíváme se na postavení úst
  • mrkneme na postavení hřbetních a břišních ploutví a máme jasno!

Nejčtenější články

Chytáme štiky – vhodné rybolovné techniky

Jak asi každý rybář ví, štika je v českých vodách hned po sumci druhá největší ryba dorůstající délky hodně přes 1 metr. Vážit pak může až ke 35 kg. Ovšem průměrná lovná délka v Česku je jen někde kolem 40 až 70 cm, o váze ryb sotva několika kilogramů. Je to predátor a zdravotní policie v jednom. Ráda totiž loví zraněné a nemocné ryby, nepohrdne ale ani mrtvou rybkou, drobnými hlodavci či mláďaty ptáků. A jak tedy na štiky? Využít můžeme hned několik metod. Chytáme je na plavanou, položenou, nebo také vláčením. Ovšem jde to i na mušku s muškařským náčiním!

Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama

Vodní toky jsou poměrně dost charakteristické v mnoha aspektech. Pokud je zkoumáme, sledujeme u nich různé, například to, zda protékají přirozenou krajinou, nebo regulovaným korytem, také hodnotíme jejich šíři, či členitost … Další důležitou roli hraje hloubka toku, síla proudu, typ dna, od toho všeho se právě odvíjí okysličení vody, teplota vody apod. A podobné je to i u vod stojatých. Ty mají také své charakteristické rysy. A právě charakteristika toku nebo nádrže má vliv na druhy živočichů a také ryb, které v daném pásmu žijí.

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím