Blešivci (Gammarus)

Rozpoznávací znaky

Tělo mají blešivci stlačené, přední tykadla s postranní větévkou, které vybíhají v dlouhý bičík. Zadní tykadla mají skoro stejně dlouhá. Vlastní svrchní a druhý pár kusadel. První čtyři páry noh mají silně naduřelé kyčelní články, jejich zadní nohy jsou pak dvojvětevné.

Výskyt

Jsou rozšířeni po celém světě. Žijí jak ve vodách sladkých, tak i slaných, povrchových i v těch jeskynních a studničních.

Obecně

Jedním ze zástupců blešivců je například blešivec potoční (Crustacea Amphipoda). Živí se mrtvými těly živočichů, drobnými organismy, rostlinnými zbytky, listím. Žije v tekoucích, spíše chladných, vodách, převážně pod kameny, proto má také zploštělé tělo. Zimu přečkává zahrabán v písku nebo bahně.

V Česku žijí ještě další dva blešivci. Blešivec hřebenatý (Gammarus roeselii), který žije v teplejších i poněkud znečištěnějších vodách a blešivec obecný (Gammarus pulex), ten je znám především ze západní části naší republiky.