Mlži (Bivalvia)

Rozpoznávací znaky

Tělo mlžů je tvořeno pouze nohou a trupem, ostatní části jsou redukovány a to včetně hlavy, která také chybí. Tělo mají chráněno pláštěm tvořeným dvěma laloky, z nich každý vylučuje jednu lasturu. Lastury jsou pak k sobě spojeny tzv. zámkem, vazy a silnými svaly. S okolním prostředím je tělo mlžů spojeno pouze 3 otvory a to otvorem přijímacím, vyvrhovacím a otvorem pro vysunování svalnaté nohy. Dýchají pomocí žaber. Jejich hlavním orientačním smyslem je čich, méně se pak orientují podle hmatových buněk. Svalnatá noha jim slouží k zahrabání do písku. Pohybují se však zcela jinak než plži. K podkladu se mohou také pevně přichytit, doslova "přirůst", pomocí tzv. byssových vláken. Což jsou pevná vlákna vylučovaná nohou. Někteří z nich dokáží i částečně plavat pomocí klapání lastur a vytlačování vody.

Výskyt

Najdeme mezi nimi jak mořské, tak i sladkovodní druhy různé velikosti. Některé žijí i v Česku. Většina jich však žije v moři a jen malá část se přizpůsobila životu ve sladkovodních podmínkách.

Obecně

Mlži (Bivalvia) patří stejně jako plži do kmene měkkýšů (Mollusca) a jsou tedy jejich blízkými příbuznými. Stejně jako oni to jsou bezobratlí živočichové s vnější schránkou, ulitou. Jinak se však od plžů velice výrazně odlišují. Ulita mlžů se nazývá lastura a jejich tělo kryjí vždy dvě, poloviny, které k sobě perfektně pasují. Žijí převážně hrabavě, jsou tedy více či méně zahrabáni do jílovitého či písčitého podkladu ze kterého jim trčí pouze sifony. Někteří se nezahrabávají a vedou přisedlý život na skaliscích. Další pak do skal a kamenů vrtají chodby, což vedlo ke zmenšení, ztenčení až k téměř úplné redukci lastur.

Mezi sladkovodní druhy žijící u nás patří například perlorodka říční (Margaritifera margaritifera), velevrub malířský (Unio pictorum), škeble rybničná (Anodonta cygnea), škeble říční (Anodonta anatina), hrachovka říční (Pisidium amnicum) nebo slávička mnohotvárná (Dreissena polymorpha).