Pijavice (Hirudinea)

Rozpoznávací znaky

U pijavic vnější článkování neodpovídá tomu vnitřnímu. Mají zploštělé tělo bez šupin, dvě přísavky, na každém konci jednu, vychlípitelný hltan a slepé výběžky střeva. Jejich slinné žlázy vylučují hirudin (proti srážení). Mají čtyři vrstvy svaloviny: okružní, šikmou, podélnou a dorzoventrální, která jim umožňuje zploštění těla.

Výskyt

Většinou je najdeme ve sladkovodních nebo vlhkých tropech na bahnitém, ale i kamenitém dně stojatých i tekoucích vod.

Obecně

Pijavice žijí nejčastěji na bahnitém, ale i kamenitém dně stojatých i tekoucích vod. Jsou to jak dravci, tak i paraziti. Jedním ze zástupců této podtřídy je pijavka koňská (Haemopis sanguisuga), která je dravec, ale nesaje krev, tedy neparazituje na jiných tvorech. Živí se drobnými bezobratlými. Dalším zástupcem této podtřídy je pijavka lékařská (Hirudo medicinalis), která byla hlavně v minulosti hojně využívána, jak již název napovídá, k lékařským účelům, především ke snížení krevního tlaku.

Chobotnatka rybí (Piscicola geometra), ta napadá ryby a cizopasí na nich.  Dalším zástupcem je hltanovka bahenní (Erpobdella octoculata), ta žije hojně pod kameny i ve znečištěných vodách, dravec, který neparazituje na jích živočiších, jako například chobotnatka.