Piskoř pruhovaný (Misgurnus fossilis)
6.1.2016 • Rybářský rozcestník.cz
Žije při dně zabahněných stojatých nebo mírně tekoucích vod, též v rybnících. Bývá kořistí sumce. Hospodářský význam nemá. Je to ohrožený druh, u nás chráněný!
doba hájení
Celoročně hájená rybka!
zákonná míra
Není stanovena
Piskoř pruhovaný v akváriu
Název latinsky
Misgurnus fossilis
Jiný název
Weather fish, Schlammpeitzger, Čík obyčajný, Loche d´étang, Vjun, Piskun
Rozpoznávací znaky
Tělo má piskoř dlouhé, z boku zploštělé, má ho pokryté malými šupinkami. Ústa mají spodní postavení, 10 vousků. Oči má umístěné v horní části hlavy, pod každým má vztyčený trn. Tělo je drobně skvrnité, zbarvené do tmavě-hnědé barvy, někdy s načervenalým nádechem. Přes celé tělo od hlavy až k ocasu se táhne středem boku tmavý pruh, podél kterého se pak táhnou další jemné linky kopírující hlavní pruh. Ploutve jsou žluto-hnědé s černými skvrnami. Od ostatních rybek čeledi sekavcovitých se nejlépe pozná podle 10 vousků, ostatní rybky mají jen 6 vousků a také je pro něj typické, jak název napovídá, jeho pruhování.
Výskyt
Žije ve stojatých, nebo jen mírně tekoucích vodách s bahnitým dnem, najdeme ho i v rybnících.
Obecně
Většinou se přes den zahrabává do bahnitého dna, při náhlé změně tlaku pak vyplouvá těsně k hladině, kde čile dovádí. Pokud ve vodě klesne kyslík na nutné minimum, umí piskoř pruhovaný využít střevní dýchání, aby přežil. Živí se především larvami hmyzu a měkkýši.
Dorůstá délky kolem 30 cm, jeho délka věku není známá.
Vytírá se cca od poloviny dubna do června, jikry jikrnačky lepí na vodní rostliny nebo potopené kořeny stromů.
Kuchyňské zpracování piskoře:
Piskoř pruhovaný je chráněný a proto nemá uplatnění v české gastronomii. Ale je pravda, že po delším pobytu v čisté vodě ztrácí jeho maso pachuť bahna a je dobré.
Způsob lovu
Cíleně se piskoř nechytá. Náhodně ho lze chytit na drobnou živočišnou návnadu, spíše ale může uvíznout v síti při čeřínkování.
