Vířníci (Rotatoria) žijící v planktonu

Rozpoznávací znaky

Jsou to mnohobuněční živočichové s vytvořenými orgány. Tvar vířníků je velmi často podobný různým typům pohárků s nožkou. V horní části, kde je pohárek otevřený, jsou vířivé zatažitelné brvy, zajišťující pohyb a přihánějící potravu do hltanu, odkud se přesouvá do mastaxu. Mastax je (kvůli tvrdosti) zvápenatělý žvýkací orgán, který drtí stravu, která se do něj dostane, a odtud jde do žaludku. V těle vířníka je dále vylučovací soustava a pohlavní orgány. Tělo vířníků je obalené proteinovou vrstvou.

Výskyt

Většina je sladkovodních, někteří tolerují brakickou vodu, mírně se vyskytují na pevnině hlavně ve vlhku, omezeně žijí i v mořské vodě.

Obecně

Do skupiny zooplanktonu patří například vírníci, latinsky: Rotatoria, což jsou živočichové, které lze lidským okem vidět jen pod mikroskopem. Bývají velké do 0,5 mm. Tělo mají rozdělené na několik částí, typické je pro ně vířivé ústrojí na hlavě, které je pro ně velmi důležité, protože kromě toho, že díky němu se dokáží vířníci nakrmit a také pohybovat. V přírodě jejich hlavní potravou jsou řasy a detrit.

Do skupiny vířníci patří například krunýřenka (Brachionus) nebo vakovenka (Asplanchna), obojí patří k základní potravě plůdku ryb ve fázi váčku, také ji požírá další drobná zvířena.

Dalším zástupcem jsou vodule (Hydracarina), což je roztoč s holým, pestře zbarveným tělem s nohama přizpůsobenýma nejen k chůzi po dně, ale také k plavání. největším zástupcem vodulí v Česku je vodule obecná (Hydrachna geographica), která dorůstá do velikosti 1 cm. Patří také do oblíbeného menu menších rybek.