Jelec jesen (Leuciscus idus)

Rozpoznávací znaky

Zavalité tělo má Jelec jesen protáhlé, s drobnějšími šupinami a hlavou, která má malá ústa posazená ve středu. Oko se žlutou duhovkou je větší, posazené v horní části hlavy, ale ve středu. Řitní ploutev má vykrojenou nebo rovnou, zbarvenou do tmavo-červena, ostatně jako ostatní ploutve, kromě hřbetní, ta bývá jen tmavá, bez zabarvení. S barvou těla je problém, protože mladé ryby mají jiné zbarvení, než starší kusy. Také v průběhu roku se barva jesenů mění, například při tření bývá celé tělo kovově lesklé. Obecně, rybky do 20 cm délky, tedy mladé kusy bývají zbarvené do stříbrna, s tmavým síťkováním, větší ryby jsou pak celkově mnohem tmavší, hlavně jejich hřbet a boky nad postranní čárou jsou velmi tmavé.

Výskyt

Jelec jesen má rád hlubší toky velkých řek s pomaleji proudící vodou. Rozhodně ho nenajdeme v tůních a slepých ramenech bez proudu. Vzácně lze chytit v Čechách na dolním toku Vltavy a Labe, hojněji se vyskytuje na jižní Moravě, hlavně na soutoku Dyje s Moravou.

Obecně

Jelec jesen je nenáročná, poměrně přizpůsobivá hejnová rybka, která je oblíbená hlavně sportovními rybáři. Živí se náletovou potravou, larvami, výjimečně dokonce drobnými rybkami. Často si dá i rostlinou stravu.

Dorůstá do délky kolem 40 cm, ovšem v minulosti byly uloveny kusy velké přes 60 cm a vážící skoro 3 kg. Vytírá se od března do dubna na rostlinný podklad, nebo kamenné či štěrkové dno.

Kuchyňské zpracování:

Jelec jesen má nažloutlé maso zvláštní příjemné chuti. Bohužel v současnosti je jelec stále veden jako chráněný druh v kategorii „ohrožený“ a pokud není jeho lov na daném revíru ošetřen výjimkou, měl by být po ulovení vrácen vodě. V případě, že u vás doma skončí legální úlovek, můžete jelce připravovat jako jiné bílé ryby. Lze ho tedy vařit, dusit, smažit i péci. Skvělý je také na grilu.

Způsob lovu

Jelec jesen se dá chytnout na jemný přívlač, tzv. na třepačku, také na plavanou, s to jak ve vodním sloupci, tak s návnadou položenou na dně, nebo naopak plovoucí na hladině. Někdy může zabrat i při chytání kaprů na položenou. Má rád žížalky, to hlavně z jara, později nepohrdne kukuřicí, červi, vařenými kroupami, chrousty, ale i těstem nebo rohlíkem. Zabírá spíše za zhoršeného počasí, při zakalené a zvednuté vodě, těsně po dešti. Má rád drobné vlnky a zabere spíše z rána, nebo na večer.