Rybářský rozcestník

Rybářská technika chytání – lov přívlačí

Přívlač je rybolovná technika, kdy se snaží rybář přelstít rybu pomocí umělé, nebo přirozené nástrahy (mrtvé rybky) tak, že ji vede cukavými pohyby, snažíce se co nejvíce napodobit zraněnou rybu, případně jiné vodní živočichy, které mají v oblibě dravé ryby. Cíl je jasný, vyprovokovat dravce k útoku a pak po zaseknutí ho vytáhnout z vody.

Rybolovná technika - vláčení

Této rybolovné technice propadlo tisíce rybářů. Je to aktivní rybařina, často fyzicky náročná, protože za rybou se musí někdy i do vody, nebo pro záběr ujít kolem vody dlouhý úsek, někdy i několik kilometrů. Také je to spíše samotářská rybářská disciplína, protože za úspěchem často stojí úplné splynutí rybáře s okolím a hlavně absolutní ticho, aby rybář dravce číhajícího poblíž, nevyplašil. Vláčet se pak může jak v mimopstruhových, tak i pstruhových revírech.

Na umělou návnadu lidé chytali ryby již ve starém Římě. Ovšem materiály tehdy byly jiné. Na výrobu nástrah se požívaly vnitřní silnější lesklé strany lastur mlžů, kosti zvířat, dokonce byly nalezeny i bronzové třpytky. K nejstarším vláčecím nástrahám pak jistě patří kovové, nebo mosazné plandavky, které vynalezl německý rybář Heintz, dále marmyšky, ty pocházejí z Ruska, kde je ruští rybáři používali při chytání v zimě na dírkách vyvrtaných v ledu. Ve Finsku pak finský rybář Rapala vyrobil první rybářské nástrahy ze dřeva. Ovšem revoluci ve výrobě umělých nástrah proběhla ke konci minulého století, kdy se začali na trhu prodávat gumové nástrahy.

Dnes je přívlač jednou z nejoblíbenějších rybolovných technik. Dělíme ji takto:

  • ultralehká přívlač
  • lehká přívlač
  • středně těžká přívlač
  • těžká přívlač
  • speciální přívlačí je pak hlubinná a vertikální přívlač

Nejrozšířenější kategorií jak profesionálních rybářů, tak těch amatérských, ba i začátečníků, je středně těžká přívlač, při které se chytají štiky běžné velikosti kolem 60 cm, větší candáti apod. Milovníci okounů a také pstruhaři pak používají vybavení na lehkou přívlač. A ty dvě poslední kategorie, tedy ultralehká přívlač a těžká přívlač, ta je spíše pro staré zkušené rybářské pardy, kteří toho o rybách vědí hodně. Hlavně těžká přívlač je pro pořádné chlapy, protože ta se využívá na lov velkých ryb, jako v českých vodách na lov sumců, v moři pak na lov velkých mořských ryb, například žraloků.

Ultralehkou přívlač necháme závodníkům a zkušeným rybářům a povíme si něco o lehké přívlači.

Lehká přívlač

Asi nejpoužívanější metoda lovu, která je vhodná na lov všech našich ryb lososovitých a také těch dravých ryb menší a střední velikosti. Lehkou přívlačí lovíme okouny, pstruhy, menší štiky a candáty, boleny, ale i větší exempláře nedravých ryb, jako tlouště, parmy, jesetery …

Rybář nachystaný na prstuhy - lehká přívlač

Rybář nachystaný na prstuhy – lehká přívlač

Používají se vláčecí speciály, případně i feedrové pruty dlouhé od 2,10 m do 2,70 m, s gramážemi od 5 do 15 gramů, vyjímečně do 18 gramů. Navijáky se používají s cívkou velkou 1500 až 2500 o síle vlasce 0,12 až 0,14 mm. Pletenky by pak měli mít nosnost do 5 kg. A na co se chytá při lehké přívlači? Většinou na menší typy plandavek, na wobblery, rippery a twistery o velikosti do 5 cm. Z rybek jsou pak nejoblíbenější slunky, hrouzci, plotičky a střevličky východní, velké max 7 cm.

Středně těžká přívlač

Na lov metrových štik, velkých jezerních pstruhů, lososů, tofejních candátů se používá právě vybavení na střední přívlač. Tedy pruty dlouhé 2,10 m až do 2,70 metrů, o gramáži od 10 až 30 g do 40 až 80 g. Tyto pruty se kombinují se smekacími, navijáky s cívkou 3000, ale dají se použít i menší multiplikátory. Vlasce s používají silné od 0,18 mm do 0,22 mm, někdy až 0,25 mm silné. Pletenky by pak měli mít nosnost do 10 kg, nebo o něco méně. A na co se chytá při střední přívlači? Na wobblery či  větší plandavky o velikosti do 15 cm, na twistery a riperry velké do 10 cm. Pokud rybář při střední přívlači zvolí mrtvou rybku, měla by to být ryba velká 10 až 15 cm. Mezi ty nejoblíbenější patří perlíni, okouni, plotičky či hrouzci.

Vzhledem k tomu, že toto je článek pro úplné začátečníky, v této chvíli i těžkou přívlač necháme stranou a povíme si o ní v jiné kapitole.

Výše v článku jsme si pověděli obecně o prutech a navijících, jaké se používají při té, či oné přívlači. Teď si trochu vše rozvedeme. Začneme pruty.

Pruty na přívlač

Prut na přívlač musí mít správnou délku, váhu a také ohebnost a to jak na špičce, tak také v celém jeho těle. Někdo má rád tvrdší pruty, jiný jemnější, ale to je především o zvyku. Pruty na přívlač bývají především dvojdílné, na velké vody pak používáme i delší pruty složené ze tří dílů, rozhodně na přívlač nepoužívejte teleskopické pruty, ty jsou hůře ohebné a také velmi zranitelné v každém spoji. I jejich citlivost pokulhává za děličkami. Zatím co při lehké (i ultralehké) přívlači používáme pruty hlavně s jemnou špičkou, ji využíváme nejvíce, u střední a těžké přívlači pak musí být rybářem využívána celá akce prutu. Důležitým faktorem kvality prutů určených na přívlač jsou jejich očka. Musí vydržet výpady i větších ryb a jsou namáhanější, než například u prutů kaprových. Jejich průměr pak také řídí možnost délky náhozu, což je důležité hlavně u větších prutů určených na velkou vodu. A očka u prutů vláčecích musí být také více odolná na oděr vlasce nebo šňůry, než u prutů na kapry. Právě u vláčení je to samé nahazování a stahování nástrahy ke břehu. Posledním faktorem kvality vláčecího prutu je i jeho pohodlná rukojeť a kvalitní sedlo, které pěkně drží i při opakované, nekonečné práci s navijákem.

Navijáky vhodné na přívlač

Navijáky kupujeme podle prutu. Nebo se to dá říci i naopak, že prut kupujeme podle navijáku, který máte. Já to dělám tak, že kupuji většinou prut spolu s navijákem. Je to nejlepší, protože samozřejmě musíme zvolit takový naviják, aby skvěl doplňoval správnou funkci prutu. Takže je jasné, že s navijákem na těžkou přívlač se nebudeme trápit ve spojení s prutem na lehkou přívlač. Celkově je potřeba říci, že váha prutu i navijáku by při přívlači měla být co nejlehčí. A proč? To pochopíte, až budete několik hodin v kuse chytat. Pak oceníte každý gram, který jste nechali v obchodě s rybářským náčiním.

Naviják na přívlač s prutem

Naviják na přívlač s prutem

Těžiště celé sestavy by měl mít totiž rybář v ruce, pokud by při lovu bojoval s těžištěm posunutým více ke špičce, dlouho by chytat nevydržel. Naviják tedy kupujeme k prutu, měl by mít odpovídající hmotnost a velikost k danému prutu a to s ohledem na jeho délku a gramáž. Je jasné, že navijáky pro lehkou (ultra) lehkou přívlač budou menší, jemnější, zato navijáky pro středně těžkou a těžkou přívlač budou robusnější, s více převody. Cívka by pak měla být kovová. Rolnička překlápěče by měla mít také ložisko, protože ta řídí ukládání vlasce na naviják a také je velmi namáhaná při nekonečném jejím překlápění při lovu. Stručně řečeno, naviják na přívlač při chytání dost trpí a proto by měl být kvalitní. Rozhodně na něm nešetřete. Existují zase navijáky s přední nebo zadní brzdou, s bojovou brzdou … to vše je o praxi a zvyku rybáře. Proto nepodceňte koupi prvního navijáku, protože, když si zvyknete například na zadní brzdu, hůře se vám pak bude chytat s druhým navijákem s přední brzdou. Platí zde pravidlo, že nejlepší je si kupovat stejné navijáky, tedy s jedním typem uspořádání brzdy.

Vlasce na přívlač, nebo používat pletenou šňůru?

Je to jednoduché, vlasce používáme pro lov menších ryb, pro lov velkých ryb pak využijeme pletené šňůry. Zatím co vlasce jsou pružnější, takže dokáží částečně vykrýt výpad ryby, také lépe chodí vodou, pletené šňůry vůbec nepruží, veškerá síla a tah ryby se pak přenáší přímo do prutu a navijáku. Záběr tak rybář cítí intenzivněji a lépe se jimi seká ne větší vzdálenost. Ale problém pletenek je že se více špiní, také jsou viditelnější, než vlasce. Takže když jsem pletenku poprvé použil na lehkou přívlač na pstruhy, chytl jsem jen 4 mrňouse, pak jsem vytáhl starý prut s vlascem a nestačil jsem pstruhy sundávat z woblwrů. Je pravda, že to bylo použitím zbytečně silné šňůry, která pstruhy rušila, vyplašila a prostě i když jeli po wobleru, nakonec na něj nezaútočili. Takže při další výpravě jsem použil podstatně jemnější pletenku a vše fungovalo, jak má být, pstruzi chodili a šli po nástraze. Takže se prokázalo, co jsem již výše napsali, velké ryby chytáme na silnější pletenky, malé na vlasce, nebo pletenky, ale s malým průměrem.

Rybářská vláčecí bižuterie

Při vláčení jsou nutností, bez nich to nejde! O čem mluvíme? O lankách, obratlících a karabinkách. Lanka nám zajistí, že větší druhy dravých ryb nepřekousnou kmenovou šňůru. Hlavně štiky se umějí pěkně prokousat na svobodu. Karabinky pak usnadňují lov, protože díky nim je snadnější přehazování nástrahy. A obratlík, ten zajistí menší kroucení vlasce, což je pro vláčení také moc důležité, protože po pár náhozech bez obratlíku se vám začne motat šňůry či vlasec, začne se špatně navíjet a nakonec se po náhozu motá a motá až se zamotá.

Bolen chycený na rotační třpytku

Bolen chycený na rotační třpytku

Nástrahy pro lov přívlačí

Kromě schopnosti rybáře je právě u přívlače snad nejdůležitější správná nástraha, kterou rybář vede vodou. A jak se dělí vláčecí nástrahy? Nástrahy na vláčení se dělí na:

  • přirozené
  • umělé (tvrdé, měkké)

Do přirozených nástrah řadíme hlavně mrtvé rybky. Ovšem je potřeba se o ně starat, což bývá velký problém. Jsou však pro dravce přirozenou kořistí, takže logicky chytání na mrtvou rybku je často dost úspěšné, zvláště použijete-li rybu chycenou v teritoriu dravce, takže je na ni zvyklý a je jeho přirozenou kořistí.

Umělé nástrahy proti mrtvým rybám mají jednu úžasnou váhodu. Nakazí se, dají se skladovat, přepravovat bez větších problémů a cenově jsou dnes poměrně dostupné. Jen mají jedinou nevýhodu, proti přirození nástraze a to tu základní. Je to jen šidítko pro ryby, a záleží na tom, zde dravce umně přesvědčíte, že je to živočich z jeho revíru, nebo ne. Velkou roli při vláčení je průhlednost vody, protože pokud má ryba čas si potencionální kořist důkladně prohlédnout, často pozná, je jde jen o náhražku a prostě nezaútočí. Skvělé je například pozorovat pstruhy, jak jedou podél vámi vláčené nástrahy, prohlídnou si ji a pak v klidu odplavou. Prostě v této chvíli vás prokoukli. Rybáři i pro výše uvedené chodí vláčet navečer, nebo hned po ránu, ale hlavně při mírně zakalené vodě. V té ryby zase tak dobře nevidí a spíše se nechají přemluvit k výpadu.

Umělé nástrahy se vyrábějí plovoucí, potápivé, hlubinné, plovoucí ve vodním sloupci či povrchové, tedy plovoucí na hladině. Jsou různě barevné, mohou svítit, fosforeskovat, vydávat různé zvuky apod.

Druhy nástrah pro vláčení – tvrdé:

  • plandavé třpytky, tzv. plandavky (lehké plandavky, těžké plandavky, pilkery, cikády)
  • rotační třpytky, tzv. rotačky (klasické rotačky, lehké, těžké, sestavy v tandemu s další nástrahou)
  • woblery (plovoucí – hladinové, neutrální, potápivé)
  • marmyšky (velké, či malé, s očkem, bez očka)
Chytání přívlačí - nástrahy - wobblery

Chytání přívlačí – nástrahy – wobblery

Druhy nástrah pro vláčení – měkké:

Samostatnou kategorii pak tvoří tandemy spojené v různých kombinacích.

Právě měkké nástrahy pro lov přívlačí způsobili revoluci v chytání v druhé polovině minulého století. Od té doby s nimi chytají snad všichni rybáři. Aby také ne, jsou poměrně cenově dostupné, ve stovkách variant. Dají se vyrobit tak dokonale, že jsou téměř nerozeznatelné od originálu, tedy od předlohy žijící v přírodě. Pro tlamu ryby jsou pak poddajné a dokonce se vyrábí i různě navoněné, takže rybu můžeme těmito nástrahami ošálet i díky jejich pachu.

Slovo závěrem

Chytání dravců, ale i některých nedravých ryb přívlačí je opravdová dřina. Rybář často musí do míst, kam se mu rozhodně nechce. Ujde tisíce kroků, musí se brodit studenou vodou, prodírat keři, kolikrát i lézt po čtyřech, nebo na lodi hrbit hřbet i několik hodin. Většinou ve stoje nahazovat i několik hodin. Pořád dokola, často bez jediného záběru. To vše přináší technika chytání ryb přívlačí. Nazapomínejme, že při poctivém vláčení se také často trhá, takže někdy rybář více navazuje, než chytá. Stojí to čas, peníze a někdy i náladu. Ale pocit, když při dopadu nástrahy na hladinu vám na prut skočí bolen, nebo když už to vzdáváte, stahujete otráveně nástrahu ke břehu a najednou vám po ní skočí štika, tyto momenty se vám na vždy vryjí do mysli a zajistí trvalou lásku k chytání ryb právě přívlačí.

Videa k tématu: Chytání pstruhů vláčením na menších potocích – ukázka, Chytání pstruhů vláčením na menších potocích – ukázka 2

Nejčtenější články

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Způsoby uzení ryb

Známe různé způsoby uzení ryb, liší se teplotou kouře, dobou uzení a také trvanlivostí výsledného produktu.

Koule z DECATHLONU jsou trnem v oku některým českým výrobcům

Boilies z DECATHLONU se stále probírá na diskuzních fórech na různých rybářských webech a také na Facebooku. Jde o to, že zásadně konkuruje cenou běžným výrobcům a tak někteří testeři renomovaných značek začali koule z DECATHLONU ve svých článcích hanit. My jsme byli donedávna zcela neutrální, ale po sérií negativních článků na Facebooku jsme se naštvali a zašli do obchodu a „dekatloňácké“ koule koupili. Boilies jsme pak testovali na stojaté svazové vodě, také na jednom soukromém revíru a nakonec i na proudné vodě na Labi. A jak jsme s koulemi dopadli?

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím