Rybářský rozcestník

Těsto z kvasícího chleba

Nástraha řadící se do kategorie okamžitá, tedy aktivně lákající ryby k záběru ihned po nastražení. Jde o jednoduchý recept, jen čekání na kvasící chleba zabere 2-4 dny, ale výsledek pak stojí za to! Ideální nástraha na jarní chytání cejnů, plotic, ale i dalších kaprovitých ryb včetně samotného kapra.

1 náročnost
20 minut
+ doba kvašení 2-4 dny  
TěstoTěstoTěstoTěstoTěstoTěstoTěsto
  • 1/2 ks chleba (střídka bez kůrky)
  • 2-4 hrsti prosáté strouhanky
  • mouka nebo pudinkový prášek
  • pitná voda dle potřeby
  • Příprava

    Postup:

    1. Do vhodné nádoby vložíme natrhané kousky chleba (střídku bez kůrek), zalijeme vodou tak, aby byla střídka úplně potopená, zamícháme a necháme na teplém místě kvasit.
    2. Za několik dní, doba záleží na teplotě vody a tedy i okolí nádoby a také na kvalitě chleba, začne chleba kvasit.
    3. Chleba vylovíme pomocí sítka a necháme důkladně vykapat, pak ho ještě zbavíme vody pomocí rukou a tlaku.
    4. Kouli chleba dáme na pracovní plochu posypanou moukou nebo pudinkovým práškem, uděláme placku, posypeme strouhankou, vypracujeme těsto, do kterého můžeme zapracovat ještě trochu mouky či pudinkového prášku.
    5. Těsto dáme do sáčku, důkladně zabalíme a necháme v lednici odpočinout klidně i den či dva.

    Využití těsta při lovu:

    Z těsta děláme malé kuličky které napichujeme na háček, nebo malé háčky do těsta úplně zabalíme. Při cíleném lovu kaprů a větších kaprovitých ryb můžeme použít i větší množství těsta a zabalit do něj i větší háčky.

    Doporučení

    Pokud těsto po vytažení ze sáčku bude moc vlhké, stačí kouličku vyválet ve strouhance, prohníst, opět vyválet ve strouhance… opakovat, až těsto bude mít ideální konzistenci, bude se z něj dát odštipovat po kousku těsta a z něj tvořit sousta pro ryby dle potřeby. Kousky těsta se pak dá také zakrmovat přímo lovné místo.

    Nejčtenější články

    Uzení ryb podle baštýřek

    Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.

    Legenda rybích labužníků – ježdík obecný

    Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.

    Český tým vybojoval bronz na 28. Mistrovství Evropy v muškaření

    Český reprezentační tým zaznamenal úspěch na 28. Mistrovství Evropy v muškaření, které hostilo Polsko. V silné konkurenci evropských týmů se naši rybáři umístili na skvělém třetím místě za domácím Polskem a Francií.