Rybářský rozcestník

Basturma (sušené hovězí maso)

Naložená hovězí svíčková, hodně kořeněná, sušená nejméně 2 týdny v průvanu. Basturma, někdy také basterma, pastirma nebo pastourma, je typické pro národní kuchyně Středního východu. Obecně pak uznávaným standardem v kuchyni turecké, arménské a jiných zakavkazských zemí.

1 náročnost
30 minut
+ 63 hodin naložení, nejméně 2-3 týdny sušení  
  • 1 ks váleček pravé hovězí svíčkové
  • 2 kelímky hrubozrnné soli
  • 2 vrchovaté lžičky cukru
  • koření dle libosti, nejlépe: drcený pepř, koriandr, hřebíček ... sušený česnek
  • voda
  • gáza
  • Příprava

    1. Vezmeme tenčí plát svíčkové, který potřeme cukrem a hojně zasypeme solí, necháme 5-6 hodin v klidu přikryté čistou utěrkou, pak maso přendáme do lednice, kde ho necháme ležet dalších 12 hodin na jedné straně a na 12 hodin přetočené na straně druhé.
    2. Uleželé maso vytáhneme z lednice, opláchneme studenou vodou sůl a lehce vysušíme gázou, nebo fénem, váleček zabalíme do čisté gázy, stáhneme pevně provázkem, zatížíme a necháme v místnosti na cca dalších 24 hodin.
    3. Připravíme koření; směs namícháme z oblíbeného koření, například sušeného česneku, drceného hřebíčku, pepře, chilli, koriandru … směs koření zalijeme studenou vodou a důkladně promícháme, vznikne hustá kašička.
    4. Gázu z masa sundáme, maso pomažeme připravenou kořenící pastou a necháme 3 hodiny viset, až pasta zaschne, pak naneseme opět část kořenící past a opět necháme uschnout, postup opakujeme nejméně 3×5.
    5. Nakořeněné maso nechám 2-3 týdny viset v průvanu.

    Poznámka

    Recept zdroj: ReceptyOnLine.cz

    Nejčtenější články

    Největší dětské rybářské závody na rybníce Konopiště

    Pořádáme již třetí ročník dětských závodů pro širokou veřejnost( není třeba rybářského lístku). Loňská účast byla 108 dětí. Každý malý závodník má v ceně startovného (100 kč) zajištěné jídlo a pití a drobný prezent. Do 50tého místa garantujeme věcné a hodnotné ceny.

    Ryby v české kuchyni – 1. díl

    Ryby se v Čechách konzumují po staletí. Dříve hlavně sladkovodní, nyní si oblibu získaly i ryby mořské. Asi nejvýznamnější rybou u nás byl odedávna kapr. Kapr se začal konzumovat již ve středověku a to díky rozmachu rybnikářství, kdy rybníky patřily k běžné součásti feudálních panství, ale i klášterů. Do výstavby rybníků se pak zapojily později i města.

    Ryba v české kuchyni – 3. díl

    Jak bylo uvedeno v minulých dílech, ryby se ve středověku objevovaly na stolech především šlechty, měšťanů a bohatších sedláků, ovšem postupem času si je mohl dopřát i chudý lid. Zakoupit se daly třeba na trzích, kde tehdy fungoval také barterový systém (směnný obchod), takže chudší vrstvy obyvatel mohly zakoupit nebo častěji směnit ryby od říčních rybářů, kteří je na trh dodávali. Rybáři občas ryby směnili za jiné zboží, za maso od řezníků, zeleninu, ale také košíky, či jiné potřeby do domácnosti, ale i pro práci.