Rybářský rozcestník

Předsazené olovo s fosforeskujícím korálkem

Pokud chytáme ve větším proudu a chceme se dostat na dno toku, musíme volit těžší jigové hlavičky. Ovšem lze to řešit i jinak, buď gumové nástrahy zatížit šroubovací zátěží, nebo například předsadit před nástrahu ještě jedno klouzavé olůvko. Já dávám, hlavně při lovu okounů nebo candátů, ještě fosforeskující korálek, ten ochrání obratlík s uzlem a také láká dravce k nástraze.

Předsazené olovo je jedna z možností, jak si pomoci s menšími nástrahami, když je chceme rychle dostat na dno i přes silný proud vody. Také se s lehčími nástrahami lépe a dál nahazuje. Korálek má pak dvě funkce, jak jsem psal v úvodníku, chrání uzel na obratlíku a také svítící korálky mohou a často také zaujmou ryby ve vodě. Zářící korálek láká dravce k útoku. Korálek mě často pomohl prolomit smůlu při vláčení, kdy se mě nedařilo přemluvit ryby k útoku. Nasadil jsem fosforeskující korálek a často jsem neúspěch proměnil na pěkné pochytání.

Montáž s fluorocarbonem a fosforeskujícím korálkem …

Montáž s fluorocarbonem a představeným olovem perfektně funguje především při cíleném lovu okounů a candátů. Nejlepší je s touto montáží tzv. razítkovat dno …

Uložit

Nejčtenější články

Rybářská technika chytání – lov na položenou (tzv. na těžko)

Položená, neboli „chytání na těžko“, je oblíbená metoda chytání ryb především u dna, nebo těsně nade dnem, i když poslední dobou začíná být oblíbené chytání ve vodním sloupci, pomocí vznášejících se nástrah. Po nahození montáže se prut odloží do vidliček, rybář vypne vlasec, pak jej mírně povolí a pověsí se na něj signalizátor záběru. Jakmile ryba nasaje nástrahu a chce s ní odplavat, její pohyb se přenese přes napnutý vlasec na signalizátor a záběr se projeví jeho stoupáním, či klesáním, případně také poskakováním. Zbývá zaseknout a vytáhnout rybu, nebo také ne.

Jak ovlivňuje teplota vody život ryb a opravdu spí ryby v zimě?

Asi nejdůležitější veličinou, která bezprostředně ovlivňuje chování a biorytmus ryb, je právě teplota vody. Je dokázané, že ryby zvládají přežívat v teplotním rozmezí od -2 °C, což je hraniční teplota, pod kterou zamrzá dokonce i slaná voda, tedy moře, až do 48 °C , to je zase teplota, ve které dokáží žít některé rybky žijící ve světě v horkých pramenech. Ovšem není ryba na světě, která by dokázala přežít v celém, výše vyjmenovaném rozsahu teplot. Proto také ryby dělíme na teplomilné a studenomilné. My se ale dnes budeme bavit o rybách žijících u nás, tedy o rybách žijících v chladnější vodě.

O rybách a jejich zpracování

Ryby tvořily již od dávných dob podstatnou složku lidské výživy. Obliba a hojná spotřeba ryb u nás se udržela až do 18. století. Vzpomeňme jen na jihočeské rybníky, dílo českých rukou a českého důmyslu, které po dnes vzorně slouží.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím