Rybářský rozcestník

Žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica)

Žabník jitrocelový roste ve stojatých vodách, na vlhkých březích vodních toků, v zamokřených příkopech, na obnažených dnech vypuštěných rybníků. Je to obojživelná rostlina rostoucí nejen v mělké vodě ale i na humózních podmáčených stanovištích. Rovněž se vysazuje jako dekorativní druh do zahradních nádrží. Rostlina je jedovatá!

Žabník jitrocelový (Alisma plantago-aquatica)

Název latinsky

Alisma plantago-aquatica

Jiný název

žabník skorocelový

Rozpoznávací znaky

Bylina vysoká až 1 metr, s přízemními, vejčitými, řapíkatými listy, které jsou na bázi srdčité, uťaté. Kvete drobnými květy v přeslenitých latách na bezlistém stvolu. Jsou bílé, otevírají se převáženě až odpoledne. Kvete od června do září.

Výskyt

Vyskytuje se téměř na celé severní polokouli, chybí jen v tropických pásmech. Najdeme ho i na jižní polokouli, v jihovýchodní Austrálii a Tasmánii, na Novém Zélandu a v části Jižní Ameriky. V Česku hojný druh rostoucí téměř ve všech pásmech, tedy od nížin až po podhůří, chybí jen v nejvyšších místech naší republiky.

Obecně

Vytrvalá jedovatá bylina rostoucí často tam, kde se člověk kvůli vrstvě bahna často ani nedostane, nebo se pěkně ušpiní. Snáší časté kolísání vody, přežije i suché období při poklesu hladiny.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím