Ropušnice obecná

Rozpoznávací znaky

Oválné ze stran zploštělé tělo, s velkou mohutnou opancéřovanou hlavou. Oči jsou malé, nad nimi jsou 2 malá tykadla. Na hlavě je mnoho malých výrůstků. Zbarvení těla je různé podle místa pobytu. Nejčastěji je červenohnědé nebo světle či tmavě mramorované. Uprostřed hřbetní ploutve je často černá skvrna.

Výskyt

Ropušnice obecná se vyskytuje ve východním Altantiku od Irska až po Kapverdské a Azorské ostrovy. Další oblastí výskytu jsou pobřeží Senegalu a středozemní moře. Žije obvykle nad skalnatým nebo kamenitým dnem v hloubce 0 – 500 m. Tato ryba téměř celý den leží na dně, loví za soumraku a v noci.

Obecně

Zdržuje se v hlubších vodách až 200 m hlouboko a loví se pomocí vlečných sítí nebo na dlouhé vlasce. Ropušnice obecná se svojí maximální délkou okolo 50 cm je větší než její skvrnitá příbuzná, ale většinou neměří více jak 30-40 cm. Její hlava je pokryta kostěnými štíty a tělo je poseto celou řadou bizárních přívěsků. Ostny na hřbetních ploutvích a žábrech obsahují jed (rána po poranění sice nekrvácí, ale rychle opuchne, zčervená a dlouho se špatně hojí). Tento jed se tepelnou úpravou neutralizuje, ale při manipulaci s rybou, je lepší dbát zvýšené opatrnosti a ostny s kůží, před tepelným zpracováním ryby, raději ihned odstranit.

Kuchyňská úprava:

Pevné bílé maso se prodává výlučně vždy čerstvé. Ve Francii je součástí tradiční francouzské polévky bouillabaisse. Dalšími vhodnými úpravami této delikatesy jsou dušení a smažení, ale její lahodné maso nejlépe vynikne v rybích polévkách.

Zdroj: www.cerstveryby.cz, Světem zvířat IV. – Ryby, obojživelníci, plazi

Způsob lovu

Loví se v noci pomocí vlečných sítí nebo na dlouhé vlasce.