Rybářský rozcestník

Mochna bahenní (Potentilla palustris)

Mochna bahenní, česky též zábělník bahenní, je až 100 cm vysoká, vytrvalá bylina z rodu mochna rostoucí na území téměř celé Evropy, včetně České republiky. Roste v bažinách a rašelinách.

Mochna bahenní (Potentilla palustris)

Název latinsky

Potentilla palustris

Jiný název

nátržnica močiarna, zábělník bahenní

Rozpoznávací znaky

Až 1 metr vysoká vodní bylina s dřevnatým oddenkem. Lodyhu má rozavětvenou, hnědou, vystoupavou, ve spodní části pak poléhavou, s několika málo listy. Lista má dlouze řapíkaté, s kopínatými, po bocích zubatými lístky. Palisty jsou výrazné, srostlé s řapíkem a dorůstající až poloviny jeho délky. Květy se skládajé až ze 7 květů, které mají maximálně 2,5 cm v průměru. Jsou tmavě červeně zbarvené, neopadavé. Kvete od června do července.

Výskyt

V Česku je typickým druhem středních a vyšších poloh, téměř chybí na jihovýchodě a východě území. Ve světě roste v Evropě, Asii i v Severní Americe.

Obecně

Tato vytrvalá vodní bylina roste především na rašelinných stanovištích, na mokrých ostřicových loukách, při krajích rybníků a někdy i v olšinách. Má vysoký obsah tříslovin, nacházejí se v ní také antibiotické látky.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím