Rybářský rozcestník

Chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea)

Chrastice rákosovitá, nazývaná dříve lesknice rákosovitá, je statná, vytrvalá tráva z čeledi lipnicovitých vyrůstající na vlhkých místech. Je typickým zástupcem rostlin rostoucích na březích tekoucích vod, ale i jinde. Využívá se jako okrasa zahradních jezírek. Její semena jsou volně v prodeji.

Chrasticechrasticechrastice

Název latinsky

Phalaris arundinacea

Rozpoznávací znaky

Vytrvalá, statná, až 2 metry vysoká tráva s dlouhými podzemními oddenky. Stébla má přímá, hladká a lesklá, se 4–6 kolénky. Listy má hladké, úzké, bíle blanitě lemované, jazýček až 10 mm dlouhý, dřípený, čepele jsou pak až 35 cm dlouhé a až 18 mm široké, ploché, dlouze zašpičatělé, lysé a drsné. Klásky jsou krátce stopkaté, až 6 mm dlouhé.

Výskyt

Najdeme ji skoro v celé Evropě, také v severozápadní Africe, ve Střední Asii a v Severní Americe. Také v Kanadě a USA, Austrálii a na Novém Zélandu, ve Střední a Jižní Americe. V Česku roste na celém území, od nížin do hor a to hojně. Kvete v červnu a červenci.

Obecně

Roste na březích stojatých vod, na mokrých loukách, v olšinách nebo pobřežních rákosinách od nížin do hor. Snáší opakované zaplavování. Její kořeny zpevňují břehy a vytváří prostředí pro rozvoj rybí potravy.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím