Rybářský rozcestník

Bršlice kozí noha – Aegopodium podagraria

Vytrvalá až 1 m vysoká bylina s dutou lodyhou a bílými květy z čeledi miřikovitých – Apiaceae. Lidový název je kerhák nebo kerhátek.

bršlicebršlicebršlice

Název latinsky

Aegopodium podagraria

Jiný název

Kerhák nebo kerhátek

Rozpoznávací znaky

Lodyha přímá, dutá, hranatě rýhovaná v horní části řídce větvené. Spodní listy dlouze řapíkaté 1x až 2x trojčetně peřenosečné, lodyžní lístky menší a jednodušší. Květenství okolíky s 10 až 20 okolíčky, květy drobné, bílé až narůžovělé, plodem jsou 3mm veliké dvojnažky. Doba květu květen-srpen.

Výskyt

V Česku hojná na většině území, nejčastěji ve středních a vlhkých polohách, méně v suchých nížinách a na horách. Mimo naše území roste od Velké Británie na západě až po Ural na východě, chybí ve většině Středozemí a na severu Skandinávie. Zavlečená také do Severní Ameriky.

Obecně

Bršlice má ráda vlhká výživná stanoviště s vysokým obsahem dusíku, hojně roste v lužních lesích, stinná místa křovinách, rumiště, v zahradách jako plevel.

Zajímavosti

Mladé lístky se dají konzumovat ve formě salátu, nebo se z nich dříve vařil boršč. Prastará léčivka, předmětem sběru jsou oddenky, z kterých se připravuje nálev, vhodný k léčbě revmatismu, dny, rozpouštění močových kaménků.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím