Soltýn barakuda

Rozpoznávací znaky

Tělo je ideálně přizpůsobeno pro dosažení velké rychlosti. Barakuda dokáže plavat rychlostí až 60 km/h. Má protáhlé tělo zakončené výraznou ocasní ploutví. Má dvě hřbetní ploutve. Druhá hřbetní ploutev je posazena dozadu, až na úroveň řitní ploutve. Tlamu má velkou, dolní čelist přesahuje svou délkou horní čelist. Horní část těla má šedavě nahnědlé zbarvení, dolní je světlá. Šupiny jsou stříbřitě lesklé a ve spodní polovině těla jsou pokryty černými skvrnami.

Výskyt

Vyskytuje se v tropických a subtropických vodách. Na západě Atlantského oceánu se vyskytuje od Massachusetts v USA, přes Mexický záliv a oblast Karibiku až po Brazílii, na východě běžná zejména při březích Afriky. V indopacifické oblasti na soltýna barakudu můžeme narazit od Rudého moře a afrických břehů až po Havajské ostrovy a Tuamotu. Ve východním Tichém oceánu je tato ryba vzácná. Žije při korálových útesech, mezi mořskými řasami a v mangrovech. Můžeme ji však spatřit i na otevřeném moři.

Obecně

Barakuda je prý nebezpečná koupajícím se domorodcům, ale napadení člověk barakudou není nikde doloženo. Běžně jsou však barakudy vyhledávaným úlovkem mnohých sportovních rybářů. Vykazuje aktivitu hlavně přes den. Žije osamoceně či v malých skupinkách.

Soltýn dosahuje délky až 2,5 m o váze až 40 kg, častěji jsou však uloveny ryby kolem 2 m. Soltýni žijí u pobřeží nad písčitým dnem v hloubce až 100 m. Malé rybky se drží v hejnech, dospělé žijí samostatně. Tyto ryby jsou velmi dravé a jsou velmi dobrými plavci.

Kuchyňské použití:

Maso barakudy může býti v určitém období jedovaté, bývá to v době, kdy tento dravec pohlcuje jedovaté plody manicelly. Na Floridě ve Spojených státech jenom v minulém století byly zaznamenány potvrzené čtyři případy otravy lidí způsobené masem a jikrami soltýna barakudy. Nejnebezpečnější jsou její játra a pohlavní orgány této ryby.

Nejbezpečnější je maso barakudy v období rozmnožování, kdy nebyly otravy nikdy zjištěny.

Zdroj: Světem zvířat IV. – Ryby, obojživelníci, plazi

Způsob lovu

Loví se nejčastěji na umělou kovovou nástrahu (třpytku), nebo kus ryby. Po zaseknutí provádí barakuda skoky nad hladinu a vyvolává vzrušení sportovců i přihlížejících.