Želva bahenní (Emys orbicularis)

Rozpoznávací znaky

Krunýř dospělých želv je černý, načernalý nebo hnědý. Obvykle se vzorem tvořeným světlými, často žlutými či bílými tečkami nebo paprsky. Zespodu je krunýř žlutavý. Hlavu má pokrytou souvislou vrstvou rohoviny, ocas je kuželovitý, dosti dlouhý, na prstech s plovacími blánami má drápky. Samci se od samic odlišují délkou a šířkou ocasu a zakřivením spodní části krunýře, kdy u samic je plochý. Samci mají hnědou duhovku, samice a mláďata žlutou. Samice jsou většinou větší, jak samci.

Výskyt

U nás žije v nejjižnějších částech naší republiky. Ve světě žije téměř v celé Evropě, na Blízkém východě a v severní Africe.

Obecně

Živí se převážně bezobratlými, drobnými obratlovci a mršinami. Je to dravec, takže kořist si loví. Želva bahenní obývá nejrůznější biotopy. Nalézáme ji většinou ve slepých ramenech řek, v pomalu tekoucím potocích, mokřadech, větších tůních, i stokách. Aktivní je ve dne. Tyto želvy přečkávají zimu ve stavu hibernace a to většinou od října do dubna. V Česku je želva bahenní chráněna zákonem, je to u nás kriticky ohrožený druh.