Amatérský závodní rybolov
18.1.2019 • Rybářský rozcestník.cz
Závody a měření sil je součástí života již od dob dávných. V lovení ryb tomu není jinak. Rád bych se tedy na několika řádcích zmínil o krásách, které závodní rybolov v našich končinách přináší. Možná jste se již setkali s nějakým profíkem, kterého jste také mohli přehlédnout pod nánosem nápisů a značek na oblečení a různém, mnohdy samotným rybářům neznámém, vybavení. Profesionálním závodníkům tímto vzdávám čest a jejich sponzorům taktéž, rád bych se ale v tomto článku zaměřil na závody profesionální méně – o to neméně zábavné a oblíbené…
Ať už pecivál, trénovaný atlet, právník, či třeba osoba svéprávnosti zbavená se závodů rybářských může účastnit – a také vy, kteří jste již nějakou tu „rybu z vody vytáhli“, uznejte, že se můžeme u vody potkat s různými lidmi. Co rybář, to názor. Co rybář, to historka. Zde přichází na scénu právě samotné RYBÁŘSKÉ ZÁVODY, ideální pro společné setkání se u vody, kde se může každý předvést, či něco nového přiučit – ať už sám sebe nebo ostatní.
Různých variant závodů je spousta, nejčastěji od dubna po celý rok, na návsi, u lesa i ve vedlejší vesnici, či městě.
Panoramatické foto – rybník se závodníky
Rozdělit závodní chytání lze několika způsoby. Od závodů, kde se chytá na umělou MUŠKU, PŘÍVLAČÍ, na PLAVANOU, i vyloženě pouze na POLOŽENOU. Nebývají výjimky, kdy se způsoby lovu kombinují, či po poločase střídají. Soutěží se nejen v lovu, ale například i v „pouhém“ nahazování – na terč, tedy přesnost nebo i na vzdálenost. Bývají pořádány i soutěže v navazování, poznávání rybářských pomůcek a další spousta disciplín, mnohdy spíše doplňkových.
Stolička závodního rybáře
Vody a prostředí pro konání závodů se různí. Od svazových vod, soukromých; říček, řek, rybníků až po různé kanály, průplavy a nádrže. Obvykle se soutěže konají o víkendech a většinou se startuje v brzkých ranních hodinách. Chytání se také nejčastěji dělí na dva poločasy, kdy o přestávce střídáme lovné pozice. Což obnáší túru na opačný břeh ve stylu vánočního stromečku – protože je vhodné nejít pětkrát, ale co nejvíc propriet a náčiní pobrat najednou a tedy řádně se tím vším ověsit.
Pauzy jsou velmi oblíbené, ať už pro možnost doplnění různých tekutin i pochutin, poklábosení s kolegy a kolegyněmi, zamotání prutů, převázání prutů, a tak dále…druhý poločas se dohání, to co se při prvním nestihlo, převrhnutí kelímku s vychlazeným mokem, není nezvyklý ani pád do vody – při podebírání úlovku, a s tím související bavení kolegů, kteří by se mohli snad nudit, dále lze všeobecně dodat, že celý závod velmi rychle uteče a za poslouchání výkřiků „míííííra!“ („či skromným přemýšlením, kdy jsem to řval naposled já?!!) bývá závod okolo oběda u konce.
Na rybářských závodech si mohou zachytat i děti …
Vyhlašováním výsledků, předáváním cen nejlepším a podáváním si pravic nic nekončí – zábava nejen s kolegy a rodinnými příslušníky tradičně pulzuje až do večera.
Pokud máte příležitost, neváhejte ji využít a závodů se zúčastnit a pokusit se útočit na kolegy rybáře – samozřejmě v rybolovné technice, a pokud nezvítězíte, nezoufejte, zážitky a historky nějak vznikat musí a jako ve všech sportech, na rybářských závodech hraje ŠTĚSTÍ velmi podstatnou roli!
Tudíž všem budoucím závodníkům přeji hodně štěstí a na shledanou na příštích závodech 🙂
Petrův Zdar
Autor textu i fotografií: Vogl Štěpán
