Přímo u vody vyrobené peletky, které se hodí především na chytání bílé ryby. Stačí mít u sebe jen toustový chléb a umělohmotnou injekční stříkačku. Takto vytlačené peletky se dají i usušit a zamrazit.
1 náročnost
10 minut
Peletka vymáčknutá ze stříkačky
plátky toustového chleba
umělohmotná injekční stříkačka zbavená přední části
vhodná krabička na skladování vytlačených toustových peletek
Příprava
Vybereme si umělohmotnou injekční stříkačku podle velikosti, jak velké peletky si chceme vykrájet. Uřízneme například kobercovým nožem, nebo jiným ostrým nástrojem přední část stříkačky
Nejlépe z čerstvého toustového chleba vykrájíme peletky tak, že do střídky několikrát po sobě zapíchneme stříkačku tak 4x až 5x, nesmíme zapomenout vysunout část rukojeti
Buď o podložku podrženou stříkačku nebo v ruce stlačíme střídku pomocí rukojeti stříkačky. Chvíli podržíme, stačí tak 30 vteřin, pak vytlačíme peletku ven
Peletky ihned použijeme, nebo je necháme do druhého dne uschnout, pak je buď zmrazíme nebo uložíme do vhodné umělohmotné nádobky s uzávěrem.
Ankety
Vyrábíte si doma vlastní boilies nebo koule jen nakupujete?
Omáčka připravená ze světlé jíšky, kostiček kyselé okurky, smetany, pepře a soli, v ní povařené porce ryby, jako kapra, tlouště, ale také okouna, candáta či štiky, porce ryby pak servírované přelité omáčkou a ozdobené nasekaným koprem.
V poslední době se s recepty na tataráky doslova roztrhl pytel. Lidé se snaží experimentovat a nezůstávat jen u klasiky z hovězího masa. A protože řada z vás chodí ráda na ryby, nebo si je aspoň často dopřává, můžete vyzkoušet ten náš, v němž jsme si pohráli s masem ze pstruha. Aby vynikla jeho chuť, nesmí samozřejmě chybět ani něco kyselého a taky čerstvý kopr. Skvělou přílohou je chléb nebo pečivo opečené v troubě. Náš tatarák ze pstruha si zamilujete.
Ženy baštýřů byly mistryně na přípravu pokrmů. Jejich muži se starali o skupinu rybníků v rámci panství, později rybářského střediska. Rybářská bašta byla závětřím, kde se scházeli i ostatní baštýři, sádečtí, rybáři. Baštýřky, nebo také poněmčeně fišmajstrové, se staraly o žaludky mužů, připravovali dobrou rybí baštu do žaludku. Konzumace ryb na baštách byla nadprůměrná, než v jiných rodinách, kde se ryba na talíři objevila zřídka, nebo jen o Vánocích. Recepty, které zde vznikaly, patřily k rodinnému stříbru, předávaly se ústně, nebo rovnou na talíři. Spotřeba 20 kilogramů ryb na hlavu ročně na baštách byl průměr. Ryby se zde připravovali na mnoho způsobů a vznikaly zde opravdu nejlepší a originální recepty na jejich úpravu. Běžně se zde ryby také udily. Samotnou přípravu ryb a jejich naložení do láku zajišťovali baštýřky, samotné uzení pak většinou byla práce jejich mužů.
Tahle malá okounovitá ryba byla před 150-100 lety v kuchyni ve velké oblibě, ovšem už ne tak u rybářů při výlovech. Byla doslova postrachem, v rybnících v minulosti ježdíků bývalo tisíce a při výlovu byli všude přítomní, při brakování (přebírání ryb) pak působili rybářům jejich hřbetní ploutve hluboké, špatně hojící se rány. Pro rybáře to byl bezvýznamný škůdce, ale naši předkové si dovedli vážit každé přírodní poctivé potraviny.
Český reprezentační tým zaznamenal úspěch na 28. Mistrovství Evropy v muškaření, které hostilo Polsko. V silné konkurenci evropských týmů se naši rybáři umístili na skvělém třetím místě za domácím Polskem a Francií.