Rybářský rozcestník

PRAHOVÁNÍ TOKŮ a využití dřeva v říčních ekosystémech

Spolek zachraňme lipana a pstruha potočního se snaží o dlouhodobé vytvoření vhodných podmínek pro výskyt a přirozený život reliofních druhů, především ryb jakými jsou původní linie pstruha obecného, lipana podhorního, karase obecného a dalších. Tyto druhy jsou v dnešní době postupně vytlačovány nepůvodními druhy, predátory, nebo nevhodnými podmínkami k dlouhodobému přežití. Právě to pokládá spolek za nejdůležitější, vytvořit opět vhodné podmínky a nastavit správný management hospodaření v našich tocích pro přirozené udržení těchto druhů. Spolek zkoumá různé druhy hospodaření a provádění úprav na tocích. Při obnově populací pstruha obecného na vybraných tocích vykazuje prahování velmi zajímavé výsledky. Jako příklad je zde uveden jeden z toků, kde vlivem prahování, a nastavením správného managementu přístupu a hospodaření, vedlo k obnově původní početnosti populace pstruha obecného.

prahovani-foto1prahovani-foto2prahovani-foto33prahovan-foto44prahovani-foto5prahovani-tabulka

PRAHOVÁNÍ – TEORIE

Prahování, nebo též jízkování je jednou z možností, jak podpořit tvorbu stanovišť reofilních druhů ryb, zejména pstruha potočního. Prahování je v současné době bráno poměrně diskutabilně Někteří revitalizátoři považují za nevhodné už samotné spádové objekty, stupně a prahy soustřeďující spád větší než cca 10 cm. Důvodem je, že takovýto spád už tvoří migrační bariéry pro některé druhy a velikosti ryb. Dále může být přepad vody rizikový z hlediska hloubkové eroze. Mohou se však vyskytnout situace, kdy i tyto prvky budou použity a mají své opodstatnění. Např. při úpravách bystřinných toků (toky se sklonem 2 % a více, přímé až mírně křivolaké toky). Dále prahování najde opodstatnění v upravených korytech. Řekněme tedy, že prahování představuje kompromisní kompenzační opatření tam, kde není možné provést řádnou revitalizaci toku. Je možno jej též brát jako opatření dočasné.

Ve výše uvedených případech díky prahům, případě nízkým stupňům, dochází ke stabilizaci podélného profilu a je možné při vhodném managementu nastartovat oživení toku, po kterém již objekty nebudou potřeba. Současně dochází k lokálnímu snížením podélného profilu a změně pohybu splavenin (usazování jemnozrnnější frakce v nadpraží a vzniku výmolu v podpraží). Nízké příčné objekty a jimi způsobené výmoly, mají pozitivní vliv při případném občasném vysychání bystřinných koryt a přežití na vodu vázaných organizmů. Z hlediska migrační prostupnosti nepředstavují nízké prahy v bystřinných tocích bariéru, rybí společenstva se skládají především z čeledi lososovitých, pro které nízký práh není migrační bariérou.

CO JE TO PRÁH:

• Říční práh je místo v řece, kde voda přetéká přírodní překážku situovanou přes celou šíři dna vodního toku. Koryto zde lokálně nabírá vyššího spádu,
• Dnes se převážně prahem rozumí uměle vložený příčný spádový objekt umístěný ve dně toku se spádem do 0,3 m V praxi se velmi často zaměňují prahy a stupně. Pokud objekt vystupuje nad úroveň dna, jedná se o stupeň, v případě, že je v úrovni dna, nazýváme objekt prahem. Pro prahování toků se využívají jak nízké stupně (výšky do 0,3 m), tak dnové prahy, význam a funkce obou druhů je téměř identická. Navíc často dochází k zanesení celého prostoru vzduté hladiny sedimentem. Poté se stupeň mění v práh.

FUNKCE PRAHOVÁNÍ:

  • Stabilizace dna toku
  • Rozčlenění podélného úseku toku
  • Vytvoření úkrytových míst
  • Změna režimu proudění
  • Prokysličení vody
  • Usměrnění proudu

ROZDĚLENÍ PŘÍČNÝCH OBJEKTŮ DLE MATERIÁLŮ:

  • Dřevěné objekty
  • Kamenné objekty
  • Betonové objekty
  • Kombinované objekty

Při prahování toků se nejčastěji setkáváme s dřevěnými a kamennými objekty. Betonové objekty se na prahování používají výjimečně.

DŘEVĚNÉ PRAHY A NÍZKÉ STUPNĚ:

Jsou nejjednodušší a nejčastěji používané příčné stavby na horním toku řek. Objekty přepadem vody zvyšují turbulenci proudění a prokysličují přepadající vodní paprsek. Zvýšení turbulence má za následek samovolné vytvoření výmolu pod objektem. Z ekologického hlediska je takovýto výmol velmi příznivý. Z toho důvodu by konstrukce objektu měla být založena tak, aby byl vznik tohoto výmolu umožněn, případně aby mohl být vytvořen uměle. Z hlediska umístění prahů se jeví jako nejvhodnější umístění prahu na konci tůně, nebo na konci oblouku meandru. Počet prahů v korytě je závislý na sklonitosti a morfologii toku. Množství uměle vložených prahů by mělo být pouze doplňkové pro rozčlenění profilu a ke stabilizaci sklonu. V žádném případě by nemělo vzdutí jednoho prahu navazovat na druhý práh.

ZÁKLADNÍ ČLENĚNÍ:

Praxe ukazuje dva přístupy zřizování těchto objektů:

Tyto objekty by měly být co nejpřirozenější a nejjednodušší, ekonomický úsporné s vědomím jejich časté údržby a funkční nespolehlivosti. Možnosti jsou různé, například

  • Zapřít kmen mezi kameny, stromy, apod.
  • Jednoduché založení pouze do dna
  • Zajištění podpěrnými kůly, kolíky, pilotami apod.
  • Kraje prahu je vhodné obsypat říčním substrátem nebo místním kamenem kvůli obtékání

Stavět objekty tak pečlivě, aby byla zajištěna jejich dlouhodobá funkčnost a stabilita. Takto vybudované objekty ztrácí na své přirozenosti.

  • Zavázání ideálně do rostlého dna
  • Zavázání do břehů koryta
  • Zpevnění břehů kamenem
  • Podpěrné kůly, kolíky, piloty apod.
  • Těsnění folii proti podtékání a obtékání
  • Opevnění nadpraží a podpraží, uměle vytvořený výmol apod.

Materiály:

Práh:

  • Vhodné jsou místní zdroje dřeva. Nejvhodnější druhy však jsou: modřín, dub, buk, smrk, olše.

KOTVÍCÍ PRVKY:

  • Dřevěné kůly, piloty, ocelové kolíky, roxory, skoby, konopné lana, ocelové řetězy apod.

KÁMEN:

  • Na obklad okrajů prahu slouží jako stabilizace proti obtékání, je vhodné použití obsyp říčním substrátem případně obložit místními kameny z koryta toku.
  • Při složitějších konstrukcích se používají kameny lomové ostrohranné např. Štětování podpraží nebo nadpraží a opevnění svahů koryta. Tyto úpravy však už opět vedou k nepřirozenosti a zamezení samovolného vývoje koryta.

PARAMETRY PRAHU:

  • Výškový rozdíl hladin cca 50 – 250 mm („často méně znamená více“)
  • Délka prahu je rovna cca šířce toku, jednodušší použít jeden kmen příslušné délky, případně je možné použít více kmenů a ty spojit – přeplátovat.
  • Průměr kmene volit s ohledem na výšku a délku prahu, možnost použití i více kmenů nad sebou. Ideální průměr kmene je 200-300 mm.

JEDNODUCHÉ OBJEKTY:

Důležité je, aby všechny objekty vkládané do koryta toku byly vždy kotveny pro jejich stabilizaci. Nejjednodušší objekty je možné získat pouze z vhodně vložených kmenů do koryta. Tyto kmeny se dají kotvit mezi kameny, stromy, nebo na březích (kůly, kolíky, řetězy, případně se položí kmeny do zemních rýh a zasypou). Další možností jsou prahy z dřevěné kulatiny, které jsou kotveny do dna kůly či, pilotami. Délka kulatiny je rovna šířce toku. Ideální je použít jeden kmen, zapuštěný cca 1/2 – 2/3 průměru do dna toku. A kraje prahu obložit místním kamenem nebo říčním substrátem. Velkou výhodou těchto objektů je jejich jednoduchost a možnost svým vhodným umístěním nastartovat oživení toku. Při vhodně zvoleném managementu se zaprahovaný tok sám oživí a časem prahy nebudou potřeba.

VÝHODY:

  • Snadná a rychlá montáž bez použití mechanizace
  • Levné, místní materiály
  • Vytvoření přírodního výmolu pod objektem
  • Nestabilní – z technického hlediska, pozitivní z hlediska přírodního

NEVÝHODY:

  • Náchylné k obtékání a podtékání
  • Potenciálně častá údržba

OBJEKTY SE ZAVÁZÁNÍM:

Tyto objekty jsou konstrukčně a technicky složitější a pracnější, často je zapotřebí mechanizace. Využít je možno mnoho druhů konstrukcí, základní principem všech prahů je pevné kotvení do břehů a dna. V praxi se zakládá práh ideálně 1 m do břehových hran a kotví do rostlého dna koryta. Břehové hrany je následně vhodné obložit lomovým kamenem. Často se opevňuje nadpraží a podpraží dřevěnou vystýlkou nebo kameny na štět – dle principu a účelu prahu. Tyto konstrukce však působí nepřirozeně a v přírodě blízkých opatřeních nemají své opodstatnění. Zároveň se jedná o objekty poměrně nákladné. Tyto objekty se při přírodním prahování toků používají pouze v opodstatněných případech.

VÝHODY:

  • Trvanlivé, stabilní – odolává zvýšeným průtokům

NEVÝHODY:

  • Nákladné a pracné
  • Často nutné použít mechanizaci
  • Stabilní – nenastartuje oživení toku
  • Nepřirozené
  • Trvanlivé, stabilní – z přírodního hlediska

KAMENNÉ OBJEKTY

V úsecích kde je potřeba úpravy a stabilizace bystřinného koryta, je velice vhodné použití těchto kamenných prahů. Kameny je vhodné ukládat svým nejdelším rozměrem do dna toku a to tak, aby 1/2 – 2/3 kamene byl uložen ve dně toku. Takovéto kamenné prahy mají velkou životnost a působí zejména na horních tocích jako přirozený krajinný prvek. Kamenné prahy a brody mají také nepostradatelnou funkci při revitalizaci nížinných toků, kde se využívají k vytvoření proudových míst na přechodu mezi oblouky.

VÝHODY:

  • Trvanlivé, stabilní
  • Lze využít místní kámen
  • Koryto působí vesměs přirozeně
  • Rozčlenění příčného profilu

NEVÝHODY:

  • Nejednotná přelivná hrana
  • Nevytváří tak hluboké výmoly pod prahem
  • U velkých kamenů nutné použít mechanizaci
  • Na středních a dolních tocích nepřirozený prvek

 

BETONOVÉ PRAHY

Při prahování bystřinných koryt nejsou vhodné, poněvadž dochází k ohrožení konstrukce intenzivním obrusem splaveninami a hlavně tvoří nevhodný říční i krajinotvorný prvek. Nejčastější je použití u rozdělovacích objektů, případně jako důležitý zavazovací prvek. Tyto objekty se při přírodním prahování toků nepoužívají.

VÝHODY:

  • Přesné dělení průtoků
  • Nehrozí obtékání, podtékání
  • Pevný stabilizační prvek

NEVÝHODY:

  • Nepřírodní (vhodné obložit alespoň kamenem)
  • Nákladné
  • Nutné použití mechanizace jsou stavbou

MRTVÉ DŘEVO

CO JE MRTVÉ DŘEVO:

Dřevní hmota v různém stadiu rozkladu. Mrtvé a odumírající stromy jsou nepostradatelnou součástí řady ekosystému. Mrtvé dřevo všeobecně vytváří vhodné biotopy pro mnoho organismů ať už na souši, nebo ve vodě.

FUNKCE MRTVÉHO DŘEVA V ŘÍČNÍCH EKOSYSTÉMECH:

  • Vytváří vodní biotopy, úkryty a místa k životu
  • Je zdrojem potravy
  • Pomáhá zadržet vodu
  • Modifikuje hydrauliku proudění a utváří morfologii koryta.

V říčních ekosystémech má mrtvé dřevo jedinečný význam. Razantně dokáže ovlivnit vzhled a správné fungování říčních ekosystémů. Mrtvé dřevo ovlivňuje transport splavenin, přispívá k vytváření tůní a náplavů. Také iniciuje vznik nepravidelností ve dně a na březích. Tyto nepravidelnosti zvyšují ekologickou hodnotu toku a také zvyšují schopnost toku odolat dalšímu eroznímu působení proudící vody. Významný vliv má mrtvé dřevo v horských potocích, kde zapříčiňuje vznik lavic ze štěrkopískových sedimentů vhodných jako substrát pro tření lososovitých ryb. Toky bez mrtvého dřeva mívají zejména hrubší sedimenty (hrubě štěrkovité až kamenité) a ty jsou nevhodné pro zakládání trdlišť těchto ryb. Při umělém vkládání mrtvého dřeva do vodního prostředí je zapotřebí toto dřevo v některých případech ukotvit proti odplavení. Kotvit lze zapuštěním do břehu, pilotami, řetězy, lany apod.

UKÁZKY MRTVÉHO DŘEVA V ŘÍČNÍCH EKOSYSTÉMECH:

Prahování v praxi

Sněžný potok
IDVT: 10102220
ĆHP: 1-01-02-0290-0-00Monitorovaný úsek:od nádrže v ř. km 1,5 a výše – cca 2 – 2,5 km toku.

Tento úsek toku byl minimálně dotčený antropogenní činností člověka. Koryto mělo přírodě blízký charakter. Úsek byl a je pravidelně obhospodařován a monitorován – ideální příklad. Historicky tok, vykazoval velmi vysoká čísla v odchovu pstruhapotočního. Pstruh, zde měl přirozená místa k založení trdlišť. Přesto byla populace uměle podporována vysazováním plůdku. Hospodařilo se systémem 2 ročních cyklů. Tok vykazoval stabilní odchov pstruha obecného, 2-letého(PO2) a pstruha obecného generační ryby (POG), v počtu stovek kusů. Stabilní populaci lokálně narušila otrava v roce 2006, kdy velká část populace byla otrávena. Přesto se populace v přírodních podmínkách zvládla opět vrátit na podobné početnosti jako před otravou. Razantní dlouhodobý pokles populace zapříčinil výskyt vydry. Ta je zde monitorována od roku 2010 do současnosti. Druhý významný úbytek populace zapříčila velká přívalová letní povodeň v roce 2011, která významně změnila morfologii toku. Tok byl po povodni ponechán samovolné sukcesi. Hospodaření zde probíhalo stejně jako v předchozích letech, ale s velmi malou úspěšností odchovu (jednotky ks). Doba ponechání koryta sukcesi trvala cca 5 let bez viditelných změn. První změny nastali při zásahu spolku v roce 2015. Kdy byly na toku vytvořeny první prahy a změněn způsob hospodaření. Při monitorování přínosnosti těchto činností se ukázalo, že pstruzi si v nadpraží zakládají nová trdliště, a shromažďují se v podpraží, kde mají více úkrytů a možností pro přežití při suchých létech. Postupně došlo k zaprahování velké části tohoto úseku a výsledek se rychle dostavil. Při kontrolních odlovech se většina pstruhů koncentrovala v samovolných výmolech v podpraží. Momentálně se na lokalitě vyskytuje populace, která je i za přítomnosti vydry samovolně udržitelná. Graf vývoj populace PO2 a POG v korytě Sněžného potoka nad rybníkem v ř. km 1,5.

Závěr:

Prahování je revitalizátory vcelku zatracováno, ale rybáři naopak vítáno. Každý má své důvody, ale objektivně jsou situace, kdy přírodní prahy (v rozumné míře a rozumné výšce) mají velký ekologický přínos. Bohužel se často setkáváme s extrémními případy přeprahování toků, které není žádoucí, stejně tak jako vysoké prahy nebo nadmíru opevněné. Každý by si měl uvědomit, že i tok potřebuje místo pro svůj vývoj. V ideálním případě nastavit proces tak, aby prahy nastartovaly oživení toku a následně zanikly. Lze tedy doporučit, zřizovat prahy v malé míře, následně je monitorovat a vyhodnocovat jejich přínos. A až poté se pouštět do početnějších úprav na toku. Za ideální kompromis doporučuji v extravilánu vkládat do toku mrtvé dřevo, které dle mého názoru v toku často chybí a přitom je v korytech přirozené. Mrtvé dřevo má svými možnostmi větší potenciál než prahy a při troše šikovnosti, nikdo ani nepozná, že bylo do koryta uměle vloženo.

Autoři textu: Jan Knap a Jiří Šubrt

Autoři fotografií: RNDr.Lukáš Krejčí, Ph.D., Ing. Jiří Šubrt, Rostislav Štefánek, David Molek, Vladimír Miller

Nejčtenější články

Vše o cestování již brzy v Letňanech: Představí se to nejlepší z karavaningu, lodí, vodních sportů i světových a českých destinací

Jak se stát karavanistou, jak získat vysněnou loď nebo kam vzít rodinu na dovolenou, ať už koukáte po Česku či na exotické destinace? Nejkomplexnější přehlídku cestovatelských trendů, program pro odborníky i širokou veřejnost nebo lákavé soutěže si užijí návštěvníci PVA EXPO PRAHA již ve dnech 15. až 17. března. Koná se unikátní souběh veletrhů FOR CARAVAN, FOR BOAT a HOLIDAY WORLD & REGION WORLD. Jaké unikáty přinese?

Ohlédnutí za páteční návštěvou veletrhu FOR CARAVAN 2024

Široká karavanistická veřejnost mohla od pátku do neděle (od 15-17.3.2024) v areálu PVA v Praze v Letňanech navštívit 15 ročník výstavy obytných automobilů a karavanů. Výstava FOR CARAVAN má bohatou tradici. V několika halách, ale i ve venkovních prostorách areálu, bylo opět na co se koukat. My jsme letošní prodejní výstavu navštívili hned v pátek a tak vám pomocí fotografií chceme ukázat především přívěsy a auta vhodné pro nás rybáře. S potěšením musíme konstatovat, že pro opravdové outdoorové nadšence se i na našem českém trhu objevuje čím dál více obytných aut i přívěsů, které se nezaleknou ani opravdu těžkých terénů.

Pozvánka na závody na Olešné

Místní organizace Rakovník zve na závody na závlaze Olešná, které se konají tradičně poslední dubnovou sobotu, což je letos 27. 4. 2024….