Karas obecný – minulost, současnost, budoucnost

Minulost

Karas obecný byl dříve zcela běžnou rybou, která si zabrala každou požární nádrž, návesní rybníček, nebo tůňku ve které jiné ryby jen těžko přežívaly. Většina starších rybářů na lovech této naší původní ryby vyrostla a spojuje ji se svými rybářskými začátky a později si ji pamatuje jako odolnou nástražní rybu na dravce. Bylo hodně vod kde se karas obecný přemnožil a nebylo tam možné chytit jinou rybu a v chovných rybnících byl braný při přemnožení za škodlivou rybu.

To se ale začalo v devadesátých letech minulého století pomalu měnit a současná tragická situace akcelerovala po povodních na Moravě v roce 1997 a v Čechách v roce 2002. V té době se dostal už od sedumdesátých let se pozvolna rozšiřující nepůvodní karas stříbřitý do většiny stojatých vod v okolí všech řek zasažených povodněmi, a na místa kam povodně nedosáhly se o to bohužel postarali sami rybáři, kteří nerozlišovali při lovu dravců mezi oběma druhy a přebytky nástražních ryb v místě lovu vypouštěli.

Protože karas stříbřitý přímo konkuruje karasu obecnému v potravních zvyklostech, způsobem rozmnožování i v odolnosti, tak postupně našeho původního karasa obecného vytlačil z většiny míst kde se předtím vyskytoval. Přibližně od roku 2000 se přestal v úlovcích rybářů vyskytovat a ve větší velikosti ho ulovilo každý rok jen pár šťastlivců. V současné době se už mezi úlovky našich rybářů přestal vyskytovat úplně a mladší rybáři ho už nikdy ani neviděli.

Současnost

Protože karas obecný je ryba velice houževnatá a přizpůsobivá a dokáže přežít i v mělkých vodách s nedostatkem kyslíku, které v zimě vymrznou až do dna (což dovede bohužel i karas stříbřitý), tak bylo pravděpodobné, že ještě existují skryté lokality, pro rybáře zcela neatraktivní, kde tato naše původní ryba přežívá.

Zmizení této ryby z našich vod a šance, že záchrana je ještě reálná a možná, dala po roce 2010 na diskusních stránkách pro rybáře dohromady skupinu rybářů, kterým tento stav nebyl lhostejný. Bylo zahájené pátrání po posledních lokalitách s přežívajícím karasem obecným, nezasažených přítomností karasa stříbřitého. A protože se jedná většinou o starší rybáře, začali prověřovat místa, která znali z dob svých rybářských začátků, z doslechu od ostatních rybářů a z tipů z diskusních stránek MRKu. Výsledky se dostavily brzy a potvrdilo se že takové lokality ještě existují, je jich velice málo a neustále jich ubývá, jak jsme se v průběhu posledních pěti let přesvědčili. Momentálně je známo maximálně do deseti míst v Čechách a na Moravě, kde byli karasi obecní naloveni a otestována jejich DNA, aby se potvrdilo, že se jedná o čistokrevnou rybu a ne o křížence s karasem stříbřitým. Tito kříženci existují, ale zatím jsou poměrně vzácní a málo rozšíření.

Z každé takové objevené lokality byla odlovena část ryb a postupně vysazována do vhodných míst, většinou soukromých rybníků, zahradních rybníčků a zapojily se i některé místní organizace ČRS.

Budoucnost

Díky několika rybářským nadšencům se podařilo zvrátit tento stav, pro karasa obecného nepříznivý, spíše bych napsal likvidační. Budoucnost má již zajištěnou, ale jeho zpětné rozšíření do volných vod nebude jednoduché a jeho úlovky tak budou stejně náhodné a výjimečné jako před rokem 2000, protože poslední lokality pro něj vhodné mizí neuvěřitelně rychlým tempem. Jen za posledních pár let jsem byl svědkem několika takových nepříjemných událostí.

Karas obecný je ale ryba velice vitální a v případě, že se vysadí do vhodného místa, to znamená lokalitu bez karasa stříbřitého a bez velkých dravců (štika, candát, sumec), tak se velice rychle rozmnoží a přebytky je možné vypustit i do běžných revírů. Ztráty asi budou v průběhu času velké, ale odměnou bude občasný úlovek této zlaté ryby.

Závěr a výzva

Karas obecný přežije díky lidem, kteří ve svém volném čase a za své vlastní peníze zorganizovali jeho záchranu na poslední chvíli. A tito lidé teď potřebují pomoc od každého, kdo je schopen se o karasa postarat a třeba i dál ho množit a vysazovat.  Všechny informace o záchranném programu karasa obecného jsou soustředěné na stránkách www.karasobecny.cz a kdo má zájem o spolupráci může najít kontakt pro Čechy tady www.zachranme-lipana.cz/kontakty.php a pro Moravu tady https://karasobecny.cz/kontakt/.

Autoři textu i fotografie: Jan Knap a Zdeněk Suchý