Rybářský rozcestník

Hlaváč mezi námi: Výzva ke spolupráci pro členy ČRS

V roce 2015 byl na Labi v Ústí nad Labem poprvé v ČR zaznamenán výskyt hlaváče černoústého, jednoho z nejnebezpečnějších invazních druhů ryb na světě. Laboratoř aplikované hydrobiologie na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích již několik let provádí intenzivní výzku výskytu Hlaváče na kolonizovaných úsecích Labe. V současnosti nás vedoucí této laboratoře, RNDr. Bořek Drozd, Ph.D. požádal o zapojení samotných členů ČRS, do výzkumu, tedy Vás rybářů.

Jedná se o zaslání informací o uloveném Hlaváči na e-mailovou adresu: drozd@frov.jcu.cz. Zasílané informace by měly být následující:

Datum a čas ulovení, jméno lovce.
Lokalita úlovku – nejlépe GPS souřadnice, ale stačí i popis lokaliy s názvem nejbližšího města, vesnice, nebo jiného orientačního bodu.
Metada lovu.
Použitá nástraha.
Pořet chycených jedinců.
U každého jedince změřit celkovou délku těla, nebo ještě lépe ulovenou rybu vyfotografovat na položce/kamenu s měřítkem (metrem) nebo s jiným velikostně snadno standaridzovaným předmětem (mince, zapalovač, krabička od sirek).
Vámi zaslané informace společně s výzkumem JČU jsou velmi důležité pro ochranu našich původních druhů ryb i bezobratlých.

Velice děkujeme za spolupráci!

Zdroj: https://rybariusti.cz/clanky/hlavac-mezi-nami-vyzva-ke-spolupraci-pro-cleny-crs

Nejčtenější články

Chytáme štiky – vhodné rybolovné techniky

Jak asi každý rybář ví, štika je v českých vodách hned po sumci druhá největší ryba dorůstající délky hodně přes 1 metr. Vážit pak může až ke 35 kg. Ovšem průměrná lovná délka v Česku je jen někde kolem 40 až 70 cm, o váze ryb sotva několika kilogramů. Je to predátor a zdravotní policie v jednom. Ráda totiž loví zraněné a nemocné ryby, nepohrdne ale ani mrtvou rybkou, drobnými hlodavci či mláďaty ptáků. A jak tedy na štiky? Využít můžeme hned několik metod. Chytáme je na plavanou, položenou, nebo také vláčením. Ovšem jde to i na mušku s muškařským náčiním!

Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama

Vodní toky jsou poměrně dost charakteristické v mnoha aspektech. Pokud je zkoumáme, sledujeme u nich různé, například to, zda protékají přirozenou krajinou, nebo regulovaným korytem, také hodnotíme jejich šíři, či členitost … Další důležitou roli hraje hloubka toku, síla proudu, typ dna, od toho všeho se právě odvíjí okysličení vody, teplota vody apod. A podobné je to i u vod stojatých. Ty mají také své charakteristické rysy. A právě charakteristika toku nebo nádrže má vliv na druhy živočichů a také ryb, které v daném pásmu žijí.

Tyrolské dřívko, jeho použití

Tyrolské dřívko se používá především při vláčení, kdy má za úkol nadzvedávat nástrahu ode dna, díky čemuž se méně vázne. Dřívko při pohybu rozviřuje dno, což často také vyprovokuje dravce k útoku. Metodou vláčení s tyrolským dřívkem cíleně lovíme štiky, candáty, sumce, jelce tlouště a okouny. Podle velikosti nástražní rybky, hloubky lovného místa a síly toku pak volíme velikost tyrolského dřívka a také samotnou montáž.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím