Rybářský rozcestník

Drobná vychytávka při chytání sumců na trhací bójku – bójka jako součást montáže

Všichni, co chytáme sumce pomocí bójky, víme, jak nepříjemné je opůlnoci sednout na loďku a jet bójku vytáhnout z vody, jak nám přikazuje rybářský řád. Máme tu pro vás jednu vychytávku i když je mírně kontroverzní, protože zátěž, nejlépe z kamene nebo cihly, zůstává ve vodě, což se určitě nebude mnohým líbit! Ale i na toto máme vychytávku! 🙂

Silnější lanko z bójky zajištěné na kemnovém vlasci

Ano, jedna z možností, jak si ulehčit život u vody, když chytáme na trhací bójku, je obrátit část trhací se šňůrou určenou k ukotvení. Jednoduše jako zátěž použijeme kámen, cihlu apod, kterou omotáme trhacím vlascem, ten pak zajistíme na bójce. Od bójky pak místo trhací zátěže táhneme silný vlasec či šňůru, která zajistí, že při záběru sumce, nebo, když celou sestavu o půlnoci stahujeme, nám zůstane bójka uvázaná k montáži a přetrhne se jen vlasec mezi bójkou a závažím.

Kačena s bójkou, ta je ukotvena pomocí trhací šňůry a kamene ke dnu … mezi kačenou a bójkou je silnější provaz sloužící k vytažení bójky z vody bez pomocí loďky.

Celé je to vyzkoušené, při boji se sumcem bójka nezavazí a v noci člověk nemusí na vodu. Rozhodně by ale bylo lepší nechat po celou dobu lovu bójku na místě a vytáhnout ji, až na konci výpravy, ale to nám bohužel rybářský řád zakazuje!

A co se týče závaží, tedy kamene nebo třeba cihly ve vodě, lze na něj navléci silnou šňůru a po konci lovu ho také vytáhnout! Pak by proti této vychytávce neměl nikdo nic namítat, ani ten největší ochránce přírody …

Nejčtenější články

Jsou rybáři sexy? A co holky u vody, rozptylují nás, ano nebo ne?

V minulém století v jednom odborném článku antropolog Mark Dyble z univerzity College v Londýně uvedl, že lovci jsou něco jako macho, tedy dominující muži, kteří se logicky ženám líbí o trochu víc než chlapi, povaleči, válející se doma u televize na kanapi. Jelikož my rybáři jsme lovci, pak by jsme měli u žen, tedy podle Marka Dybleho, velkou šanci. 🙂 Ale je to opravdu tak?

Mongolsko, ryby a ženy

Ahoj všichni, rybářky i nerybářky, rybáři i nerybáři. Jmenuji se Daniela a ačkoliv sama nerybařím, rybaření mne doprovází skoro celý život. Jen jednou jsem měla šanci se tomuto koníčku vymanit z dosahu. Ta však netrvala dlouho. Znovu jsem vstoupila do stejné řeky a to tak hluboko, že z ní není návratu. I napodruhé jsem si za manžela vzala rybáře… Každá nebo každý z Vás, kdo máte něco podobného doma, mi dáte jistě za pravdu, že život s „mokrým šílencem“ dokáže přichystat mnohá překvapení, která zaskočí i zkušenou ženu jak se říká v čase „dozrávajících malin“, čtyřnásobnou babičku a matku dospívající dcery. O jednom takovém překvapení bude pojednávat následující vyprávění…

Podzimní jednodenní lov kaprů

Někteří z nás se nemohou utrhnout na více dnů k vodě a tak jedno, nebo dvojdenní výpravy jsou jedinou možností, jak si pěkně zachytat. A i když podzim bývá na úlovek štědrý, přeci jenom to chce trochu zkušeností, aby si člověk povodil na prutu pár pěkných kapříků. Asi nejdůležitější je si vybrat to pravé místo, naložit do auta to správné krmení, místo vhodně rozkrmit a nahodit vyzkoušenou montáž s nástrahou, která bude rybám chutnat. 🙂

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím