Něco o okounech

Okoun byl odedávna oblíbená pochoutka i universální nástražní rybka. Na některých revír má lovnou míru 15 cm, což je podle mě k smíchu 20-25 cm by bylo ideální. Od roku 2019 je i hájený, jako ostatní dravci, tedy od 1. 1. do 15. 6. Kdo tedy chodil na okouny z jara, kdy byli velmi aktivní, si musí aktuálně nechat zajít chuť. Z jara jsem, před změnou v rybářském řádu, chytal okouny rád na hnojáčky, žížaly i červy na menších vodách, v tůních a rybnících.

Okouni mají rádi hlubší vodu, tišiny, často jsou v hejnech a když se trefíte do hejna, je o zábavu postaráno. Lovil jsem na plavanou, slabší vlasec 0,15 mm, háček krystalka č. 12-14, lehký balzový splávek. Navnadil jsem šrotem, do kterého jsem přidal sklenku červů a promíchal. Záběr okouna na plavačku u okounů přes 20 cm je rychlý, snaha o rychlé uchvácení nástrahy se projeví okamžitým potopením splávku a napínáním vlasce, nástrahu větší okoun doslova zhltne.

Menší okouni splávkem pocukávají až se najednou potopí. Zaseknout je nejlepší rychle, když se splávek začíná potápět, když se zasekne pozdě, často mívají okouni háček hluboko v jícnu a vyprošťování bývá obtížné, rybu nechcete poškodit (je hájená bude vrácena vodě) ale i okoun se brání, naježí ostny a píchnutí bývá bolestivé a nepříjemné.

Při zdolávaní ryby často chyceného okouna provázejí k hladině větší okouni, než kterého jste chytili, s tím jsem se setkal hodně krát i při lovu na přívlač, dobrá známka toho, že jste narazili na hejno. Při jarním chytání okounů se dříve mohlo ulovit i sumečka amerického, jestli se na dané vodě vyskytoval, také cejny, plotice, či karase.

Na přívlač okouny chytám hned o zahájení lovu dravců 15. 6. mají rádi hloubku tišiny, dobrá jsou kotviště lodí, bývají i pod loděmi, mola na řece, kolem pilířů mostů. Svého největšího okouna 44 cm jsem chytil 1 metr od mola, na kterém jsem stál, a vytahoval pomalu třpytku ven z vody, určitě byl pod molem schovaný.

Chytit dnes na řece nebo rybníku, tůni velkého okouna je spíš rarita, jsou to samotáři, kteří už se většinou živí jen malými rybkami. Velcí okouni jsou spíše hojnější na přehradách. O zahájení bere okoun celkem slušně, je už vytřený. Doba tření okounů je od března do června a je při chuti.

Rozdíl v dravosti okounů je nejvíc patrný při změnách počasí. Nízký tlak určitě působí i na povrch plynového měchýře ryby, která reaguje tím, že je malátná a přestává mít zájem i o potravu. Stoupající tlak vzduchu ale i zvýšená hladina vody, naopak příznivě ovlivňuje zájem ryb o potravu a zvyšuje se naděje na úlovek, dobře berou i při náhle změně počasí. Tyto poznatky potvrzují, že ryby svým ,,sedmým smyslem“ vycítí dopředu změnu počasí.

Ze třpytek se mi nejvíce osvědčily klasické mepsky tvaru vrbové listu, nebo kapky velikost 1 a 2. Okouni milují červenou a černou barvu, o jiné barvy projevují malý zájem. Velký úspěch je i na tzv. třpytky cyankály, jde o rotační třpytku tvaru U složenou z malé lžičky na jednom ramenu, na které jsou červené pruhy pro větší atraktivnost pro rybu, která rotuje, na druhém ramenu je zátěž a dvojháček.

Název cyankála sedí, tahle třpytka je opravdu jedovatá, jestli se trefíte do hejna okounů, taháte jednoho za druhým. Na cyankálu jsem už ulovil několik štik, tloušťů i 2 candáty. Ve vodním porostu kde se zdržuje rybí potěr a okouni v hejnech loví ráno, nebo navečer jsou dobré malé červené i černé, twistry nebo smáčky, většinou ale ulovíte menší okouny.

V podzimních a zimních měsících, kdy se ryby stahují na hloubku, zkouším na kotvištích lodí, pod moly marmišky vlastní výroby. Na tu reagují větší okouni, když mají den celkem slušně, je možnost ulovit i candáta, několikrát už na marmyšku skočil, záleží na technice lovu popotahování, zvedání marmyšky a samozřejmě štěstí.

Dost rybářů okouny nebere pro kuchyňské využití s komentářem „kdo by se s tím škrábal, hrozná práce“ . Já okouny přes 20 cm beru, a rozhodně je neškrábu, ale stahuji. Postup je jednoduchý, rybu vykucháme, odřízneme hlavu, ocas. Hřbetní ploutev odstřihnu nůžkami na kuře, na hřbetě ostrým nožem podélně z obou stran naříznu a kůži stáhnu, pomáhám si špičkou ostrého nože, aby maso nezůstalo na kůži, když máte gryf, je to otázka 2 minut u jedné ryby.

Dříve si rybáři u velkých okounů ponechávali hřbetní ploutev jako trofej, podobně jako u lipanů. Potkal jsem pár rybářů, kterým zdobila ploutev z trofejního okouna rybářský klobouk.

Receptů na úpravu okouna jsou desítky, stará klasika je pečený na másle s kmínem. Kdo jednou ochutná pokrm z okouna, rád se bude k jejich lovu vracet.

Text i foto: dědek Wassermann