Rybářský rozcestník

Vodní uzel (spojovací)

Tento spojovací uzel patří historicky k těm nejstarším rybářským uzlům vůbec. Zmínka o něm byla již v literatuře vydané v 15. století! Je to velmi bezpečný a spolehlivý uzel, proto také poměrně oblíbený i v dnešní moderní době. Slouží ke spojení vlasců či šňůr nejrůznějších průměrů a konstrukcí.

Dva konce vlasců nebo rybářské šňůry se přiloží proti sobě, levý se překříží přes pravý a vytvoří se tzv. poloviční uzel, viz. obrázek …

vodni-uzel1

… oba konce protáhneme paralelně skrz vzniklý uzel …

vodni-uzel2

… uzel navlhčíme a opatrně dotáhneme …

Vodní uzel (spojovací)

… nakonec oba volné konce zastřihneme.

Autor kreseb: Filip Woody Langer, text: George, Rybářský rozcestník.cz

Nejčtenější články

Největší dětské rybářské závody na rybníce Konopiště

Pořádáme již třetí ročník dětských závodů pro širokou veřejnost( není třeba rybářského lístku). Loňská účast byla 108 dětí. Každý malý závodník má v ceně startovného (100 kč) zajištěné jídlo a pití a drobný prezent. Do 50tého místa garantujeme věcné a hodnotné ceny.

Ryby v české kuchyni – 1. díl

Ryby se v Čechách konzumují po staletí. Dříve hlavně sladkovodní, nyní si oblibu získaly i ryby mořské. Asi nejvýznamnější rybou u nás byl odedávna kapr. Kapr se začal konzumovat již ve středověku a to díky rozmachu rybnikářství, kdy rybníky patřily k běžné součásti feudálních panství, ale i klášterů. Do výstavby rybníků se pak zapojily později i města.

Ryba v české kuchyni – 3. díl

Jak bylo uvedeno v minulých dílech, ryby se ve středověku objevovaly na stolech především šlechty, měšťanů a bohatších sedláků, ovšem postupem času si je mohl dopřát i chudý lid. Zakoupit se daly třeba na trzích, kde tehdy fungoval také barterový systém (směnný obchod), takže chudší vrstvy obyvatel mohly zakoupit nebo častěji směnit ryby od říčních rybářů, kteří je na trh dodávali. Rybáři občas ryby směnili za jiné zboží, za maso od řezníků, zeleninu, ale také košíky, či jiné potřeby do domácnosti, ale i pro práci.