Rybářský rozcestník

Štika obecná (Esox lucius)

Štika obecná patří na území Evropy jednoznačně mezi nejznámější dravé sladkovodní ryby. Její schopnost přizpůsobit se životu v nejrůznějších podmínkách je pověstná. Žije od pstruhových potoků přes tůně, rybníky, nížinné řeky a přehrady až po brakické vody proslazených mořských zálivů. Kromě Evropy se vyskytuje i v Asii a Severní Americe.

doba hájení od 1. ledna do 15. června
zákonná míra od 50 cm
Štika obecná ve svém živlu - pohled z boku
ŠtikaŠtikaŠtikaŠtikaŠtikaVelkáŠtikastika-zahajena-2017Štikastika-habnerMenšíŠtikastika-hladik-2017-2podzimni-privlac-stikasticka-malinka2smacek-sumec-stikaChytáníLovsticka-rijen-labe-2018-2sticka-rijen-labe-2018-1stika-sumci-trojhak-pod-bradouhodecin-stika-hpodvodni-splavek-sumci-stika1

Název latinsky

Esox lucius

Jiný název

Pike, Northern Pike, Šťuka obyčajná, Hecht

Rozpoznávací znaky

Tělo má štika protáhlé, válcovité, postupně k ocasu z boku zploštělé. Hlavu má z vrchu zploštělou, spodní čelist vystupuje před vrchní, ústa má neuvěřitelně velká, sahající z každé strany až po pomyslnou svislici konce oka. Čelisti jsou plné dovnitř zahnutých zubů. Štika má menší šupiny. Bývá zbarvena od zelené, šedé až po žlutavou barvu, se světlejšími skvrnami, břicho má pak bílé, někdy se skvrnami. Zabarvení štiky je závislé na tom, kde žije. Více do tmava jsou štiky pocházející se zarostlých stinných míst, světlejší jsou pak štiky žijící v pískovnách a dalších vodách bez většího porostu a zastínění. Párové ploutve má světlejší, zbarvené od bílé až po žlutošedou, někdy s nádechem červené, ostatní nepárové ploutve jsou podstatně tmavší, často se skvrnami umístěnými do řad.

Výskyt

Běžně se vyskytuje jak v tekoucích, tak stojatých vodách. Má ráda koryta řek i rybníky s množstvím spadlých větví či celých stromů, rákosím zarostlá ramena řek, ale i tůně, částečně zatopené, stále rostoucí, kmeny stromů, či velké kameny ležící na dně. Často ji najdeme i těsně pod břehem, kde ráda loví.

Obecně

Asi nejznámější dravec našich vod. Je teritoriální, většinu života se pohybuje na jednom úseku, který si silně brání. Je kanibalka, tedy klidně napadá i svůj druh. Celý den je skryta ve svém úkrytu a pozoruje, co se kolem ní děje, pokud pak má příležitost, prudce vyrazí po kořisti. I když vyjíždí lovit za potravou, loví jen v malém úseku, rozhodně se nevydává na delší výpravy.

Na rozdíl například od sumce nebo candáta, v noci neloví, pouze ve dne, ke svému lovu totiž potřebuje oči. Obecně se dá říci, že od června do září loví více po ránu a navečer, na podzim pak loví po celý den, často i v prosinci, kdy již jiné ryby jsou zazimovány.

Jako malá se živí pouze zooplanktonem, později larvami a drobným hmyzem, až od velikosti 8-10 cm začíná lovit drobné rybky.

Dorůstá do délky 1,5 metru o hmotnosti až 35 kg. Dožívá se asi 30 let.

Kuchyňské zpracování:

Štika má velmi kvalitní maso i když je trochu suché, přesto je velmi lehce stravitelné. Hodí se v podstatě na všechny druhy kuchyňské přípravy. Maso ze štiky můžeme tedy vařit, dusit, smažit či grilovat. Pečená štika je také skvělá, servírovaná s různými jak teplými, tak i studenými omáčkami. Jako přílohu k rybě pak servírujeme především čerstvý chléb, nebo různě upravené brambory.

Způsob lovu

Štiky se loví jak na menší kačeny, se živou rybkou zavěšenou ve vodním sloupci, s dlouhými pruty, kdy se kačena nechá jen kousek od špičky prutu, nebo aktivněji, kdy zavěšenou rybku pouštíme i s kačenkou po proudu, nebo ji necháme jen tak pohupovat v klidnější vodě. Velmi oblíbené je štiky chytat také na mrtvou rybku, nebo umělou nástrahu vláčenou podél břehu, tedy pomocí prutu určeného k vláčení. Všechny metody mají jedno společné, návnada musí být navázána na lanko, nebo jiné návazce určené k chytání štik. Štiky mají tak silné a ostré zuby, že překousnutí prostého, byť více tonážního vlasce, není pro štiku žádný problém! Já sám pak chytám docela úspěšně štiky i na mrtvé rybky pověšené na podvodním splávku, kdy tuto metodu využívám hlavně tehdy, když mám nedostatek živých nástražných rybek a nechce se mě zrovna vláčet.

Nejčtenější články

Bivakování u vody aneb problémy kolem pobytu u vody a to nejen v nočních hodinách

Bohužel stanovat si nemůžeme, kde se nám zachce. I když dnes legislativou není obecně zakázané bivakovat na státních pozemcích, přesto si nemůžeme všude rozložit stan a přenocovat. Buď to místně zakazují obecní nebo městské vyhlášky, nebo i některé zákony na ochranu přírody. Pak také musíme ctít soukromé pozemky, kde jen vlastník pozemku nám může povolit tento užívat, například také k přenocování. A co my rybáři? Máme nějakou výjimku nebo legislativa na nás nemyslí? Obecně má rybář právo se skrýt před deštěm a větrem, ovšem bližší specifikace v zákonech není, myslím tím upřesnění, kde je hranice mezi přístřeškem proti dešti a stanem, který již mnohým vadí…

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná především v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Chleba či rohlík nastražený pomocí gumičky a roztahovače kroužků

Nastražit pomocí gumiček a roztahovače kroužků lze jak peletky, tak po mírné úpravě i bolies koule. Ale co tak zkusit nastražit chlebovou kůrku či jiné pečivo? Jde to!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím