Rybářský rozcestník

Rdest vláskovitý (Potamogeton trichoides)

Je veden v Červeném seznamu jako ohrožený druh. Jde o vodní vyšší rostlinu rostoucí pod vodou, ovšem kvete nad hladinou.

Název latinsky

Potamogeton trichoides

Jiný název

červenavec vláskovitý

Rozpoznávací znaky

Vzplývavá vodní bylina, nezakořeněná, přezimující pomocí turionů. Lodyhy má až 1 metr dlouhé, jsou větvené. Listy má ponořené, velmi úzké, úzce čárkovité až štětinovité, dlouhé do 9 cm, ale jen max 1 mm široké. Zbarveny jsou tmavozeleně. Turiony jsou vrcholové, úzce vřetenovité, tmavozelené, dlouhé do 2,5 cm. Krátké vynořené klasy nesou asi 3–5 květů, květy mají max. 2,5 mm v průměru, okvětní lístky jsou hnědozelené.

Výskyt

V Česku roste poměrně často v nížinách a pánevních oblastech Čech a Moravy, ale najdeme ho i na okraji Šumavy. Ve světě je rozšířený po celé Evropě, ale najdeme ho i v části Asie, také v jižní Sibiři, v severní Indii ... především ve stojatých vodách, vzácněji i ve vodách mírně tekoucích.

Obecně

Vodní rostlina rostoucí pod vodou, nekořenující ve dně, často rozrostlá do velkých, hustých trsů. Skvělá pro malé rybky a potěr, jako klidová zóna a úkryt.

Roste převážně ve stojatých vodách, spíše v nížinách. V pomalu tekoucí vodě ji najdeme jen vzácně.

Nejčtenější články

Chytáme na boilies – úplné začátky – návazce a montáže

Chytání na různě velké a barevné kuličky již není ani u nás v Česku žádnou novinkou. Touto asi nejúspěšnější metodou pro lov kaprovitých ryb, cíleně pak hlavně velkých kaprů, propadlo mnoho českých rybářů. A není divu! Nejen, že se často na nastražené boilie nechá přemluvit velký kapr, ale například i amur a další karprovité ryby. Nabídnutým boilie pak někdy nepohrdne ani sumec. V tomto článku pro rybářské elévy, nebo pro ty, co to chtějí teprve s boilies kuličkami poprvé zkusit, si povíme a ukážeme, jak navázat montáže a nabídnout boilies rybám.

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Chytání sumců s montáží s podvodním splávkem

Bydlím v kraji, kde všichni co chytají sumce, chytají je tzv. „na trhačku“, tedy pomocí kačeny, ale i bez ní, sestavy uvázané buď na bójce nebo větvi pomocí trhacího vlasce. Tato metoda je velmi účinná předemvším v létě, o prázdninách, ale má dvě úskalí. Funguje hůře na velkých hloubkách a také bez lodi ji nelze použít. Jak tedy lovit sumce, pokud nemáte loď nebo jste u vody s opravdu velkou hloubkou? Je to jednoduché, chytejte sumce pomocí podvodního splávku!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím