Atlas sladkovodních živočichů, i těch žijících kolem vody
Ve vodě nežijí jenom ryby, ale i další živočichové, jak ti miniaturní, kteří kolikrát nejsou ani vidět, tak ti větší. Všichni mají své podstatné místo a patří do potravinového řetězce, který pak tvoří spolu s flórou ucelené zdravé životní prostředí nejen pro ryby ve vodě, ale i pro všechno ostatní živé, co je na vodě závislé, tedy i pro nás lidi.
Vodní bezobratlí živočichové
Někteří bezobratlí živočichové žijí ve vodě celý život, u jiných žijí ve vodě jenom larvy, dospělci pak žijí mimo vodu a to často na trvalo ...
34 dalších
Vodní obratlovci
Obratlovci, i ti vodní, jsou různorodou, druhově rozmanitou skupinou, přesto ale mají společné znaky, které je odlišují od ostatních živočichů. Tělo všech obratlovců je rozčleněno na hlavu, trup a pravý ocas. Kromě ryb sem patří obojživelníci, ptáci a plazi vázáni na vodu a také někteří savci spojeni svým životem také neodmyslitelně s vodou.
38 dalšíchČlánky z uvedených kategorií
Čolek karpatský (Lissotriton montandoni)
Čolek karpatský je druh čolka z čeledi mlokovitých. Patří mezi Karpatsko-sudetské endemity. Žije v Karpatech a mimo Karpat v severovýchodních Čechách. Vyskytuje se zejména ve vyšších polohách v jehličnatých a bukových stanovištích.
Čolek obecný (Triturus vulgaris)
Čolek obecný je až 10 cm velký obojživelník. Samec je větší, samice bývají menší. Je nejběžnějším druhem čolka v Česku. Najdeme ho především v rybnících, drobných nádržích, v lesích na vlhčí místech u potoků a tůní. V ČR je zákonem chráněn v kategorii silně ohrožený druh.
Čolek velký (Triturus cristatus)
Čolek velký je robustní ocasatý obojživelník. Do roku 1983 byl spojován do jednoho druhu s čolkem dravým z Jižní Evropy. Oba druhy se spolu běžně kříží. Je typickým obyvatelem větších a hlubších vodních nádrží jak přirozeného, tak i umělého původu.
Desetinožci (Decapoda)
Desetinožci (Decapoda) je řád vyšších korýšů, který zahrnuje mnohé z nejznámějších skupin rakovců či korýšů vůbec. Patří sem jak raci, tak poustevníčci, krabi, krevety, langusty… Je známo asi 14 000 druhů žijících zejména ve vodním prostředí, ale vzácněji i na souši.
Dlouhokřídlí (Charadriiformes)
Tento řád se skládá ze 350 druhů ptáků žijících po celém světě včetně Arktidy a Antarktidy. Některé druhy žijí na otevřeném moři, jiní u moře, některé pak najdeme v pouštích a pár druhů obývá husté lesy. Ovšem většina dlouhokřídlých žije blízko vody a živí se bezobratlými nebo jinými drobnými živočichy. Po pěvcích jsou dlouhokřídlí nejrozmanitějším řádem ptáků.
Dvoukřídlí hmyz (Diptera)
Tento dvoukřídlí řád je opravdu početný. Lidově jim říkáme mouchy a komáři. Typickým znakem tohoto řádu je to, že mají pouze jeden pár blanitých křídel. Druhý pár zakrněl v paličkovité útvary zvané halterae a slouží k vyvažování.
Houbovci (Porifera)
Houbovci jsou zástupci bentosu, kteří vytvářejí povlaky nebo keřovité trsy nepravidelného tvaru na různých, ve vodě ponořených předmětech. Jsou to mikrofágové filtrující ve vodě vznášející se organické částice.
Hraboš mokřadní (Microtus agrestis)
Tento hraboš vyžaduje hustý porost vlhkomilných rostlin, takže optimální podmínky k životu nalézá na podmáčených neobdělávaných loukách, rašeliništích, bažinách a jiných mokřadech, na vlhkých lesních pasekách i na březích stojatých a tekoucích vod.
Hryzec vodní (Arvicola terrestris)
Hryzec vodní je hlodavec z čeledi myšovití. V Česku je to běžný druh, z našich hrabošů patří mezi největší. Rozmnožuje se i několikrát do roka. Ti největší jedinci váží až 300 g. Základní potravou ryzců jsou pobřežní trávy a rostliny rostoucí ve vodě.
Jepice (Ephemeroptera)
Jepice jsou okřídlená skupina hmyzu, jejíž původ je řazen až do prvohor. Tento jemný hmyz dorůstá do délky až 6 cm. Mají většinou dva páry blanitých křídel. Vyvíjí se v larválním stádiu a to i několik let. Pak se často hromadně líhnou a shlukují se do velkých rojů. Některé jepice žijí jen několik hodin, jiné jen pár dnů. Odtud asi vznikl pojem „jepičí život“.
