Atlas sladkovodních živočichů, i těch žijících kolem vody
Ve vodě nežijí jenom ryby, ale i další živočichové, jak ti miniaturní, kteří kolikrát nejsou ani vidět, tak ti větší. Všichni mají své podstatné místo a patří do potravinového řetězce, který pak tvoří spolu s flórou ucelené zdravé životní prostředí nejen pro ryby ve vodě, ale i pro všechno ostatní živé, co je na vodě závislé, tedy i pro nás lidi.
Vodní bezobratlí živočichové
Někteří bezobratlí živočichové žijí ve vodě celý život, u jiných žijí ve vodě jenom larvy, dospělci pak žijí mimo vodu a to často na trvalo ...
34 dalších
Vodní obratlovci
Obratlovci, i ti vodní, jsou různorodou, druhově rozmanitou skupinou, přesto ale mají společné znaky, které je odlišují od ostatních živočichů. Tělo všech obratlovců je rozčleněno na hlavu, trup a pravý ocas. Kromě ryb sem patří obojživelníci, ptáci a plazi vázáni na vodu a také někteří savci spojeni svým životem také neodmyslitelně s vodou.
38 dalšíchČlánky z uvedených kategorií
Vírníci (Gyrinidae)
Vírníky najdeme na hladině stojatých vod, jak tam krouží ve spirálách. Dovednou se i potápět, jsou to dobří plavci. Jsou charakterističtí rozdělením svých očí, kdy spodní částí pozorují vodu a život pod sebou, horní části pak sledují dění na hladině. Obě stádia, jak larvální, tak brouci jsou dravci.
Vířníci (Rotatoria) zástupci bentosu
Zatím, co nektěří zástupci vířníků žijí jako součást planktonu, jiní jsou typickými představiteli bentosu, tedy živočichů žijících na dně vodních toků. Jsou to většinou mikrospokopičtí živočichoví žijící přisedle.
Vířníci (Rotatoria) žijící v planktonu
Vířníci (Rotatoria, Rotifera, Rotifers, Radertiere) jsou považováni za samostatný živočišný podkmen nebo třídu, je jich mnoho druhů (přibližně 1000, v ČR asi 600) v různých velikostech, ale obvykle v rozměrech od 40 mikronů, vyhovujících krmení nejmenších potěrů.
Vodní plži (Gastropoda)
Vodní plži mají břišní stranu těla, stejně jako jejich suchozemští příbuzní, přizpůsobenou k pohybu v podobě svalnaté nohy. Jejich hřbet je tvořen velkým útrobním vakem, který je chráněný vápenitou ulitou. Živí se pomocí jazyka, kterým se škrabává z různých povrchů řasy.
Vodoměrka štíhlá (Hydrometra stagnorum)
Vodoměrka štíhlá je drobný vodní hmyz z čeledi vodoměrkovitých. Za vodoměrku bývá často nesprávně označována jiná vodní ploštice – bruslařka.
Vodomil černý (Hydrophilus piceus)
Vodomil černý je největší vodní brouk žijící na světě a také vzácně u nás v Česku. Najít ho můžeme ve stojatých vodách s hustou vegetací. Larvy jsou dravé, dospělci jsou pak býložravci. Larvy jsou pak oblíbenou rybí potravou.
Vrubozobí ptáci (Anseriformes)
Vrubozobí jsou řádem středně velkých až velkých ptáků, dobře přizpůsobených životu na vodní hladině. I když většina je nedílně spjata s vodou, několik z nich jsou suchozemci a vodu, kromě pití, ke svému životu zase tak moc nepotřebují. Jsou rozšířeni téměř po celém světě. Někteří pak žijí i u nás.
Vydra říční (Lutra lutra)
Vydra říční je známá lasicovitá šelma a jediný druh vydry vyskytující se na území České republiky. Je skvěle přizpůsobena k životu ve vodě, mezi prsty má blány a dlouhý svalnatý ocas používá jako kormidlo. V mládí se dá dobře ochočit.
Žahavci (Cnidaria)
Žahavci jsou vodní, převážně mořští, bezobratlí, ovšem mají své zástupce i v říši sladkovodních živočichů. Jejich tělní stavba je poměrně jednoduchá s radiální souměrností. Jejich tělo může dosahovat velikostí od několika milimetrů až třeba po 2 m.
Želva bahenní (Emys orbicularis)
Želva bahenní je jediná želva volně se vyskytující ve střední Evropě a tedy i u nás, v Česku. U nás je to původní druh! Žije podél větších řek, kde preferuje především slepá ramena a klidné zátočiny. Je známo 16 poddruhů.
