Atlas sladkovodních živočichů, i těch žijících kolem vody
Ve vodě nežijí jenom ryby, ale i další živočichové, jak ti miniaturní, kteří kolikrát nejsou ani vidět, tak ti větší. Všichni mají své podstatné místo a patří do potravinového řetězce, který pak tvoří spolu s flórou ucelené zdravé životní prostředí nejen pro ryby ve vodě, ale i pro všechno ostatní živé, co je na vodě závislé, tedy i pro nás lidi.
Vodní bezobratlí živočichové
Někteří bezobratlí živočichové žijí ve vodě celý život, u jiných žijí ve vodě jenom larvy, dospělci pak žijí mimo vodu a to často na trvalo ...
34 dalších
Vodní obratlovci
Obratlovci, i ti vodní, jsou různorodou, druhově rozmanitou skupinou, přesto ale mají společné znaky, které je odlišují od ostatních živočichů. Tělo všech obratlovců je rozčleněno na hlavu, trup a pravý ocas. Kromě ryb sem patří obojživelníci, ptáci a plazi vázáni na vodu a také někteří savci spojeni svým životem také neodmyslitelně s vodou.
38 dalšíchČlánky z uvedených kategorií
Klanonožci (Copepoda)
Drobní korýši s protáhlým tělem, které není ukryto ve schránce. Jejich zadeček je zakončený vidličnatě rozvětvenými přívěsky.
Koretrovití (Chaoboridae)
Tato skupna je běžně známá jako fantomové mušky. Jde o docela běžné mušky s kosmopolitní distribucí. Právě jejich larvy bývají důležitou součástí planktonu.
Ledňáček říční (Alcedo atthis)
Ledňáček říční je o něco větší, jak vrabec. Patří do řádu srostloprstých (Coraciiformes). Poznáme ho především podle jeho nápadně dlouhého zašpičatělého zobáku umístěného na protáhlé hlavě a zbarvení peří, které je z vrchu leskle modrozelené, zespodu rezavě hnědé.
Lyska černá (Fulica atra)
Lyska černá patří do řádu krátkokřídlých (Gruiformes). Je to středně velký, plovavý pták široce rozšířený na velkém území Euroasie, v Indonésii, Austrálii a severní Africe. Samozřejmě žije i u nás a vůbec je Laska hojně rozšířena po celé Evropě.
Mákovka vodní (Podura aquatica)
Mákovka vodní je druh bezkřídlého hmyzu. Je jen jeden 1 až 2 mm velká. Náleží do skupiny Chvostoskoci, což je starobylá bazální skupina šestinohých. Jsou to drobní živočichové, žijící v půdě nebo na povrchu půdy, humusu, opadu, často i na vodní hladině či ledovcích.
Maloštětinatci (Oligochaeta)
Maloštětinatci mají dlouhé válcovité tělo s nepočetnými štětinami na tělních článcích, které jim usnadňují se pohybovat. Obdivuhodná je pak jejich velká regenerační schopnost. Patří sem žižalice pestrá, nítěnky, žížaly obojživelné … V Česku žije asi 70 druhů maloštětinatců, z nichž velká část tvoří významnou složku rybí potravy.
Mlok skvrnitý (Salamandra slamandra)
Mlok skvrnitý je středně velký ocasatý obojživelník. Je to nejrozšířenější evropský zástupce čeledi mlokovitých. Jinak ho najdeme také v západní Asii a v Africe. V zajetí se mloci dožívají 40-50 let, ve volné přírodě žijí méně, maximálně 20 let.
Mlži (Bivalvia)
Mlži jsou vodní živočichové žijící uzavření ve dvou miskovitých lasturách, ty jsou spojené zámky, vazy a silnými svaly. Mají dolní a horní otvory, jeden slouží pro přijímání potravy a druhý k vylučování. Živí se filtrací vody, z které pojídají drobné organické částice a baktérie. Je známo kolem 30 000 druhů mlžů. Patří k nim jak obyvatelé moří, tak tvorové žijící ve sladkovodním prostředí.
Norek americký (Mustela vison)
Norek americký je šelma z čeledi lasicovitých. Je to u nás nepůvodní druh, který se do volné přírody dostal díky únikům z kožešnických farem. Je schopen celoročně přežít v naší přírodě, je aktivní i v zimě. Jeho populace pomalu, ale jistě v Česku rostou.
Nutrie říční (Myocastor coypus)
Nutrie říční, je velký hlodavec původem z Jižní Ameriky. Ve světě, ale v minulém století i u nás, byla nutrie často chovaná na kožešinu a maso. Je to tedy náš nepůvodní druh, který se díky masným a kožešinovým chovům, které byly zrušeny nebo nebyly dostatečně hlídány svými majiteli, dostal do volné přírody, kde zdomácněl.
