Rybářský rozcestník

Ježdík dunajský (Gymnocephalus baloni)

Rybka velká maximálně 15 cm, žijící hlavně v proudu větších řek a jejich průtočných ramen. Už podle názvu vyplývá, že ji najdeme v Dunaji, ale byl zjištěn její výskyt i u nás, například v řece Kyjovka. Chrání ji systém NATURA 2000 v lokalitě Soutok-Podluží.

doba hájení Chráněn zákonem!
zákonná míra Nemá
gymnocephalus_baloni_k3822-2gymnocephalus_baloni_k3586-2

Název latinsky

Gymnocephalus baloni

Jiný název

Danube ruffe, Donaukaulbarsch, Donau-Kaulbarsch

Rozpoznávací znaky

Má zavalité, vysoké tělo, ne moc dlouhé, podobné ježdíku obecnému hlavně díky uspořádání ploutví. Ovšem je opravdu podstatně vyšší, z boku zploštělý. Větší jedinci mají hřbet vystouplá, hned nad hlavou, menší jedinci tento "hrb" nemají, nebo je jen nevýrazně naznačený. Oko je velké, posazené v horní části hlavy. Ústa má menší, spodní, přesněji polo spodní, při pohledu z boku nedosahují ani k přední části oka. Skřelové víčko má dva trny, ježdík obecný tam má jen jeden trn. Přes téměř celý hřbet se táhne ploutev, která je v přední části vyšší, než v zadní části. Řitní ploutev z druhé strany těla kopíruje základnu hřbetní ploutve, tedy její druhé části, umístěné blíže k ocasu. Břišní ploutve jsou vysunuty dopředu, pod ploutve prsní. Ocas má homocerkní, méně vykrojený. Hřbet má tmavě-olivově-zelený, šedo-zelený, šedo-černý, boky zbarvené spíše do hněda s nepravidelnými tečkami, které se po bocích seskupují do svislých, až černých, pruhů. Ploutve má pokryté roztroušenými tečkami, které sice při pohledu zboku připomínají pravidelné řady, ale je to jen optický klam, jsou umístěné cik, cak.

Výskyt

Ježdík dunajský miluje silnější proudy větších řek a jejich průtočných ramen, kde se schovává mezi kameny. Žije nejen v Dunaji a jeho přítocích, ale byl zaznamenán jeho výskyt i u nás, na jihu Moravy u Kyjova.

Obecně

Menší hejnová rybka žijící v proudné vodě. Živí se korýši, larvami kuklami všeho, co najde na dně toku. Dorůstá do délky 15 cm, dožívá se maximálně 5 let života. Nemá hospodářský význam, v Česku ji najdeme poskrovnu, jen na Jižní Moravě. Ovšem pozor, je chráněná!

Způsob lovu

Tuto rybku nelovíme, ale chráníme!

Text George, Rybářský rozcestník.cz, foto: Lubomír Hlásek

Nejčtenější články

Chce se vám na rybách na velkou? Řešíte Nerudovské, kde a kam s tím? :)

Někdo by řekl, že to není žádný problém, prostě si dřepnu a je to. Ale kdo občas nechá svoji stopu v přírodě, moc dobře ví, že bez přípravy to není žádná sranda si pohodlně ulevit. Když vynechám komáry, hovada a další havěť, co má ráda bílé zadky, ani keře, rákos či traviny nám nedělají dobře, když si čupneme na nevhodné místo. To nemluvím o situacích, kdy rybaříme na místech, kde je prostě na nás ze všech stran vidět. Kde pak spočinout a v klidu si udělat to svoje?

Háček v prstě, či jiné části těla, jak ho dostat ven?

Není větší nepříjemnosti u vody při chytání ryb, než když si rybář zarazí háček hluboko do prstu, či dokonce do jiné části těla. Pak je každá rada drahá, co v tu chvíli dělat. Zabalit nádobíčko a vyrazit ihned na pohotovost, nebo se pokusit háček si sám vytáhnout hned u vody? Ano, někdy si můžeme pomoci sami.

Rybaření v Norsku – základní výbava

Norsko umí být jak přívětivé, tak nehostinné. Často během jednoho dne zažijete teplé slunné počasí, které se během chvíle změní ve větrnou smršť s teplotou, která dokáže během několika málo hodin klesnout až o 25 °C. I v létě se zde můžete dočkat například sněhových bouřek, krupobití… Jak se tedy vybavit na rybářskou výpravu do Norska? V tomto článku vám poradíme, co rozhodně nezapomenout doma.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím