Rybářský rozcestník

Ježdík dunajský (Gymnocephalus baloni)

Rybka velká maximálně 15 cm, žijící hlavně v proudu větších řek a jejich průtočných ramen. Už podle názvu vyplývá, že ji najdeme v Dunaji, ale byl zjištěn její výskyt i u nás, například v řece Kyjovka. Chrání ji systém NATURA 2000 v lokalitě Soutok-Podluží.

doba hájení Chráněn zákonem!
zákonná míra Nemá
gymnocephalus_baloni_k3822-2

Název latinsky

Gymnocephalus baloni

Jiný název

Danube ruffe, Donaukaulbarsch, Donau-Kaulbarsch

Rozpoznávací znaky

Má zavalité, vysoké tělo, ne moc dlouhé, podobné ježdíku obecnému hlavně díky uspořádání ploutví. Ovšem je opravdu podstatně vyšší, z boku zploštělý. Větší jedinci mají hřbet vystouplá, hned nad hlavou, menší jedinci tento "hrb" nemají, nebo je jen nevýrazně nazančený. Oko je velké, posazené v horní části hlavy. Ústa má menší, spodní, přesněji polo spodní, při pohledu z boku nedosahují ani k přední části oka. Skřelové víčko má dva trny, ježdík obecný tam má jen jeden trn. Přes téměř celý hřbet se táhne ploutev, která je v přední části vyšší, než v zadní části. Řitní ploutev z druhé strany těla kopíruje základnu hřbetní ploutve, tedy její druhé části, umístěné blíže k ocasu. Břišní ploutve jsou vysunuty dopředu, pod ploutve prsní. Ocas má homocerkní, méně vykrojený. Hřbet má tmavě-olivově-zelený, šedo-zelený, šedo-černý, boky zbarvené spíše do hněda s nepavidelnými tečkami, které se po bocích seskupují do svislých, až černých, pruhů. Ploutve má pokryté roztroušenými tečkami, které sice při pohledu zboku připomínají pravidelné řady, ale je to jen optický klam, jsou umístěné cik, cak.

Výskyt

Ježdík dunajský miluje silnější proudy větších řek a jejich průtočných ramen, kde se schovává mezi kameny. Žije nejen v Dunaji a jeho přítocích, ale byl zaznamenán jeho výskyt i u nás, na jihu Moravy u Kyjova.

Obecně

Menší hejnová rybka žijící v proudné vodě. Živí se korýši, larvami kuklami všeho, co najde na dně toku.

Dorůstá do délky 15 cm, dožívá se maximálně 5 let života.

Nemá hospodářský význam, v Česku ji najdeme poskrovnu, jen na Jižní Moravě. Je chráněná!

Způsob lovu

Tuto rybku nelovíme, ale chráníme!

Nejčtenější články

Změny v rybářském řádu pro rok 2019

Jako každý rok i letos tu máme výpis těch nejdůležitějších změn v rybářském řádu platných od 1.1.2019. Musím však upozornit, že ne ve všech krajích byly schváleny všechny změny doporučené Radou ČRS! Rada ČRS totiž nemá kompetenci direktivně vstupovat do výlučné pravomoci uživatele revíru a tak záleží na nich, zda schválí doporučení rady v plném znění, nebo ne.

Největší rybí obři – rybářské trofejní kusy

Dnes je mezi námi sportovními rybáři modní trend honit se za velkými trofejními kusy. Nevím, zda tuto mánii odstartoval svými dokumenty Jakub Wágner, tedy u nás v Česku, nebo zda se rybáři již v minulosti i u nás předháněli v tom, kdo chytí tu největší rybu. Já osobně si raději dobře zachytám a po extra velkých rybách zase tak neprahnu, ale poctivě řečeno, kdo by nechtěl na prutu opravdu trofejní kus? Ale začněme odjinud. Víte vůbec, jaká je ta největší ryba, co brázdí vody na naší planetě?

Chytání na feeder – úplné začátky

Coje je tedy ten feeder? Je to prut, který se používá na chytání metodou položená, tedy se závažím položeným na dně. Pruty na feeder jsou opatřeny tenkými, ohebnými signalizačními špičkami, podle kterých rybář pozná i jemné záběry. Pruty i celá tato metoda pochází z Anglie. U nás feeder tak zdomácněl, že si ho osvojily i starší rybářské ročníky, dříve chytající jen na krmítko a klasický kaprářský prut. Feeder je skvělý pro ty, co chtějí opravdu aktivně strávit čas u vody. Pro ty, co od prutu rádi odcházejí, nebo u chytání rádi podřimují, feeder rozhodně není!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím