Rybářský rozcestník

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Sumec velký

Sumec se živí především rybami, často ale nepohrdne ani hlodavci či jinými savci, či ptáky. Nejvíce žravý je asi na jaře a v průběhu léta. A co sumec a kanibalismus? Pojídá s oblibou jiné sumce? Starší literatura tvrdila, že sumci nejsou kanibalové, ba naopak, snesou i stejně velké jedince v sousedství. Nejen v knihách, ale i na internetu najdeme mnoho článků, jak těch, co tvrdí, že sumec vlastně kanibal není, tak těch, co toto tvrzení vyvracejí. Dokonce jsem narazil na článek človíčka, co chytá sumce v Itálii a jeho nejoblíbenější nástrahou na sumce je právě menší sumec o velikosti mezi 30 až 50 cm. Vzhledem k tomu, že má několik trofejí právě na sumčí nástrahu, z toho vyplývá, že sumec si klidně dá druhého sumce k snědku.

Asi stojí za to zhlédnou video, na které jsem před časem narazil na You Tube, kdy mladý klouček chytil sumce, po kterém mu při jeho zdolávání vyjel daleko větší kus! Toto video dokazuje, že napadení menšího sumce větším je možné.

Další článek, který mě zaujal, je ze starých německých novin, kdy novináři tvrdili, že sumci v Německu jsou tak velcí, že se pustí i do labutí a dokonce napadli i člověka! „Útoky obřích sumců jsou hrozivé a nepříjemné. V bezpečí před nimi nejsou ani kachny nebo labutě!“ uvedl deník Die Welt. „Rybáři z Horního Bavorska viděli, jak jeden 2,5 metrový exemplář z řeky Isen sežral mladou labuť, kterou si stáhl pod hladinu“.

Alarmující jsou pak také zvěsti, že gigantičtí sumci jsou schopni zaútočit i na lidi. V roce 2008 v berlínském Schlachtensee údajně sumec napadl několik plavců. „Byli jsme ve vodě a plavali jen tak volně kolem, najednou mě to kouslo do nohy. Cítila jsem ostré zuby. Tak jsem odplavala pryč a začalo to hned krvácet,“ svěřila tehdy německým médiím jedna z obětí Katharina Saxeová.

Tak nevím. Viděl jsem dokument v televizi, kdy se jeden expert na ryby snažil dokázat, že napadení člověka sumcem je nesmysl. Nechám na každém z vás, aby si udělal svůj názor, ovšem víme, že byly chyceny kusy velké více jak 2,5 metru o váze hodně přes 100 kg a takoví jedinci by asi dokázali zaútočit na kde co. Ovšem sumec je v podstatě plachý tvor a tak si neumím představit, že by bezdůvodně napadl člověka, snad jen v případě, že by se bál o svůj život. Nebo že by dokázal tak urputně hájit své teritorium?

Nejčtenější články

Jarní chytání kaprů, aneb lov ve studené jarní vodě

Časně z jara je lov ryb o něco náročnější, než v prohřátých letních měsících. Je to logické, protože po roztátí ledu je voda, díky jarnímu tání sněhu na horách, pořád ledová. A proto jen díky znalosti chování ryb na přelomu zimy a jara lze ulovit nějakého pěkného kapříka, ale i jinou kaprovitou rybu. O všem při určité nástraze se vám na prutu může náhodou objevit i pěkný úhoř nebo okoun …

Chytání kaprů ve vodním sloupci

Cílený lov kaprů i v dalších vrstvách vody, nejen u dna a na hladině, je vlastně poměrně mladé odvětví kaprařiny, ale hlavně v letních měsících, takto chytat kapry, stojí za to vyzkoušet. Když jsem před 35 lety začínal s rybařinou, nikdy mě nenapadlo, že někdy na kapry půjdu s umělými plovoucími muškami a dalšími nástrahami, které by jste spíše čekali u rybářů chytajících s muškařským náčiním. A chytat je na dipovanou umělou hmotu? Tak to by rybářům z minulého století asi propadla spodní čelist. 🙂

Chytat dravce na živou či mrtvou rybičku nebo jen na umělé nástrahy? Je lov na živou nástrahu přežitek?

V daleké minulosti to měli sportovní rybáři jednoduché, většinou chytali dravce na přirozenou nástrahu a to buď živou, nebo mrtvou, jinou volbu neměli. Časem se začali pro lov některých dravých ryb využívat i nástrahy umělé, což umožnil rozkvět sportovního rybolovu ruku v ruce s technickým vývojem, ten totiž dovolil výrobcům vláčecích nástrah nahradit dřevo umělými hmotami a dalšími materiály, z kterých se dnes vyrábí dokonalé napodobeniny rybek, ale i jiných vodních živočichů. Nejmodernější „měkké“ umělé nástrahy, které vznikly v USA, se velice rychle rozšířili jak do Evropy, tak i do Skandinávie. V severských zemích se tak s nastraženou živou rybkou již dnes téměř nesetkáte. V některých státech je pak chytání na živou nástrahu zakázané úplně!

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím