Rybářský rozcestník

Sumec kanibal, aneb čím vším sumci nepohrdnou. Mohou napadnout i člověka?

Kanibalismus u sumců je přirozeným jevem a setkáme se s ním všude, nejen tam, kde je moc přemnožený a má málo potravy. Pokud hájí své teritorium, klidně vystartuje po stejně velkém jedinci, který nepatří mezi jeho nejbližší rodinu. Jde o teritoriální chování. Ovšem cizí jedinci svého druhu nejsou jeho hlavní potravou. Kromě menších ryb nepohrdne ani hlodavci, menšími ptáky apod. Může si ale sumec udělat zálusk i na člověka?

Sumec velký

Sumec se živí především rybami, často ale nepohrdne ani hlodavci či jinými savci, či ptáky. Nejvíce žravý je asi na jaře a v průběhu léta. A co sumec a kanibalismus? Pojídá s oblibou jiné sumce? Starší literatura tvrdila, že sumci nejsou kanibalové, ba naopak, snesou i stejně velké jedince v sousedství. Nejen v knihách, ale i na internetu najdeme mnoho článků, jak těch, co tvrdí, že sumec vlastně kanibal není, tak těch, co toto tvrzení vyvracejí. Dokonce jsem narazil na článek človíčka, co chytá sumce v Itálii a jeho nejoblíbenější nástrahou na sumce je právě menší sumec o velikosti mezi 30 až 50 cm. Vzhledem k tomu, že má několik trofejí právě na sumčí nástrahu, z toho vyplývá, že sumec si klidně dá druhého sumce k snědku.

Asi stojí za to zhlédnou video, na které jsem před časem narazil na You Tube, kdy mladý klouček chytil sumce, po kterém mu při jeho zdolávání vyjel daleko větší kus! Toto video dokazuje, že napadení menšího sumce větším je možné.

Další článek, který mě zaujal, je ze starých německých novin, kdy novináři tvrdili, že sumci v Německu jsou tak velcí, že se pustí i do labutí a dokonce napadli i člověka! „Útoky obřích sumců jsou hrozivé a nepříjemné. V bezpečí před nimi nejsou ani kachny nebo labutě!“ uvedl deník Die Welt. „Rybáři z Horního Bavorska viděli, jak jeden 2,5 metrový exemplář z řeky Isen sežral mladou labuť, kterou si stáhl pod hladinu“.

Alarmující jsou pak také zvěsti, že gigantičtí sumci jsou schopni zaútočit i na lidi. V roce 2008 v berlínském Schlachtensee údajně sumec napadl několik plavců. „Byli jsme ve vodě a plavali jen tak volně kolem, najednou mě to kouslo do nohy. Cítila jsem ostré zuby. Tak jsem odplavala pryč a začalo to hned krvácet,“ svěřila tehdy německým médiím jedna z obětí Katharina Saxeová.

Tak nevím. Viděl jsem dokument v televizi, kdy se jeden expert na ryby snažil dokázat, že napadení člověka sumcem je nesmysl. Nechám na každém z vás, aby si udělal svůj názor, ovšem víme, že byly chyceny kusy velké více jak 2,5 metru o váze hodně přes 100 kg a takoví jedinci by asi dokázali zaútočit na kde co. Ovšem sumec je v podstatě plachý tvor a tak si neumím představit, že by bezdůvodně napadl člověka, snad jen v případě, že by se bál o svůj život. Nebo že by dokázal tak urputně hájit své teritorium?

Nejčtenější články

Chytáme štiky – vhodné rybolovné techniky

Jak asi každý rybář ví, štika je v českých vodách hned po sumci druhá největší ryba dorůstající délky hodně přes 1 metr. Vážit pak může až ke 35 kg. Ovšem průměrná lovná délka v Česku je jen někde kolem 40 až 70 cm, o váze ryb sotva několika kilogramů. Je to predátor a zdravotní policie v jednom. Ráda totiž loví zraněné a nemocné ryby, nepohrdne ale ani mrtvou rybkou, drobnými hlodavci či mláďaty ptáků. A jak tedy na štiky? Využít můžeme hned několik metod. Chytáme je na plavanou, položenou, nebo také vláčením. Ovšem jde to i na mušku s muškařským náčiním!

Vyvěšená – chytání štik pod špičkou prutu

Tato metoda lovu štik je vhodná všude tam, kde hned u břehu je dost velká hloubka. Pomocí delšího prutu, většího splávku (kačenky) a živé nástražné rybky plavající pod splávkem, se právě štiky vyhledávající kořist u břehu dají často přemluvit k útoku.

Rybí pásma, aneb je dobré vědět, co nám plave pod nohama

Vodní toky jsou poměrně dost charakteristické v mnoha aspektech. Pokud je zkoumáme, sledujeme u nich různé, například to, zda protékají přirozenou krajinou, nebo regulovaným korytem, také hodnotíme jejich šíři, či členitost … Další důležitou roli hraje hloubka toku, síla proudu, typ dna, od toho všeho se právě odvíjí okysličení vody, teplota vody apod. A podobné je to i u vod stojatých. Ty mají také své charakteristické rysy. A právě charakteristika toku nebo nádrže má vliv na druhy živočichů a také ryb, které v daném pásmu žijí.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.
Další informace Rozumím