Způsob lovu na plavanou s pruty dlouhými kolem 4 metrů, opatřenými navijáky. Nahazovat s nimi jde až do vzdálenosti několik desítek metrů. Ponořenímí vlasce pod hladinu lze dosáhnout úspěšného chytání i za silnějšího větru, splávek se díky ponoření vlasce drží na jednom místě. K lovu se používají tzv. anglické pruty plavačkové.
Rybník určený k přezimování matečných ryb, nebo ryb násadových. Jsou o dost menší než klasické chovné rybníky.
Tyčka (hrazda) se dvěma nebo třemi závity sloužící k uchycení hlavic vidliček nebo indikátorů záběru, která se šroubuje na stojan, tzv. tripod, nebo i na klasické jednoduché zabodávací nosiče vidliček.
Chytání na houpačku je dnes již téměř zapomenutá technika. Jde o lov ryb na dlouhé, pěti až sedmimetrové pruty s očky a navijákem, zvané „boloňézy“. Pro signalizaci záběru je používán co nejštíhlejší a nejpestřeji zbarvený splávek, aby byl dobře viditelný. Dříve naši dědové používaly klasická husí brka. Splávek je vytažený až skoro pod špičku prutu a na vlasci je v půlce „zaaretován“ (zajištěn proti posunutí) gumičkou tak, aby se při sebemenším dotyku od ryby splávek převážil, a tím naznačil záběr. Splávek se vlastně díky působení páky zhoupne, a proto se tomu začalo lidově říkat „houpačka“ nebo lovit na houpačku.
Ano, je to tak. Každý rybář by měl umět pár základních rybářských uzlů, které mu umožní si uvázat potřebné montáže a návazce. Bez znalostí alespoň několika málo uzlů to prostě nejde, stát se samostatným rybářem a to i přes to, že na rybářském trhu se objevuje čím dál více rybářských návazců navázaných přímo od jednotlivých výrobců. Montáže si nakonec rybář většinou musí umět navázat sám.
Zhruba před 150 lety bylo možno ulovit na jediné české řece Labi ryby, které se v jiných řekách v Čechách nevyskytovaly. Bylo to dané tím, že Labe v helgolandském zálivu v Německu ústí do Severního moře. Mnoho mořských ryb se dostalo z moře do Labe a proto se zde náhodně lovily, viz minulý díl, lososi. Ale nejen oni! Jsou zaznamenány úlovky například labských jeseterů. Šlo o jesetera obecného – Acipenser sturio, dnes nazýván jeseter velký. Že šlo o mohutné ryby, dokládají kroniky a staré zápisy.
Každý, kdo někdy vytáhl úhoře z vody ví, že bojuje i na souši a ne a ne se uklidnit. Pak je moc těžké mu háček vytáhnout z tlamky. A nejen to, necháte-li ho malou chvíli vyset na vlasci, začne se do něj zamotávat, dokáže se tak neuvěřitelně zamotat do vlasce, až se začne často škrtit. Hrozí nejen jeho poškození, ale také brzké uhynutí. Kam tedy s ním těsně po vytažení z vody?
Langer MediaNet s.r.o.
Chábory 5, 518 01 Podbřezí
IČO: 04732090, DIČ: CZ04732090
Kontakt: 775 684 842
rybarskyrozcestnik(@)seznam.cz
Copyright 2023 ©Rybářský rozcestník. Všechna práva vyhrazena.
Kopírování jakékoliv části webu není povoleno bez souhlasu autora.